Iva Pekárková: Jak se zbavit vosího hnízda

22. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vosa

Z díry ve fasádě polorozpadlé garáže na naší zahradě se už nějaký čas ozývalo hučení srovnatelné se startováním špatně seřízeného mopedu. Kolem létaly vosy. Mé amatérské určení potvrdil kamarád entomolog: máme na zahradě hnízdo druhu Dolichovespula media, tedy vosy prostřední.

Nějaký čas jsme si mysleli, že se s tím srovnáme. Dolichovespula nebývá agresivní, pokud tedy nemáte smůlu a nenarazíte na hnízdo militantů. Ale neustálé přelety tmavě zbarvených tělíček bezmála sršní velikosti nepřispívaly k dobré náladě.

Čtěte také

Pak K. jednu omylem trochu zasedl a – jak jinak – vosa ho bodla. Nedobodla ho, rychle ji smetl rukou, ale i tak se mu na jisté části anatomie vytvořil nepříjemný otok. Já mám na vosí bodnutí mírnou alergii, bůhví, co by udělalo se mnou.

Vosa prostřední je v jižní Anglii v poslední době hodně rozšířená, lze ji dokonce považovat za invazní druh. I když občas saje nektar z květů, je podle literatury její přínos k opylování minimální. S těžkým srdcem jsme se já a K., oba zapálení ochránci přírody, odhodlali vosí hnízdo zničit.

Povyprávěla jsem K. o pokusech mých příbuzných a známých zlikvidovat vosí hnízdo na zahradě. Obyčejně vedly k likvidaci celé lidské rodiny či aspoň důkladnému zničení dovolené. Rozhodli jsme se, že na to zavoláme profesionály.

Čtěte také

Ukázalo se, že profesionálové si za tuhle službu počítají od sto liber výš a první termín, který nám můžou nabídnout, je za tři týdny. Konečně jsem objevila firmu, která slibovala, že hnízdo odstraní ten samý den – a za 40 liber. Máme prý napsat mail a oznámit jim, o čí hnízdo jde, aby se pracovníci mohli vhodně vybavit.

Napsala jsem mail. „Jde podle všeho o druh Dolichovespula media,“ oznámila jsem. „Můžete přijet dneska?“ A podle instrukcí jsem jim napsala naši adresu.

Po čtvrthodině přede dveřmi zastavila dodávka a vyskočil z ní polonahý chlápek. Teda – měl na sobě šortky a dírkovaný nátělník, ale vosobijce si, musím říct, představuju jinak. V ruce držel nádobu s čímsi, celou polepenou samolepkami s lebkami a zkříženými hnáty, a sprejovací šlauch. „Tak kde jsou ty potvory?“ zahlaholil.

Iva Pekárková

Přivedla jsem ho k hučící díře. „Tady,“ řekla jsem. A utekla jsem do domu, odkud jsem skrz zavřené okno pozorovala jeho počínání. Nastříkal do díry strašlivou chemikálii a chvíli stál v oblaku bílého prášku a černých rojících se vos s hlavou nakloněnou ke straně. Vypadal zamyšleně.

Nedostal zřejmě jediné žihadlo. Přešel k předním dveřím domu, ujistil mě, že „do hodiny bude po všem“, a já mu předala čtyřicet liber. On mně předal předtištěný kus papíru, potvrzení o platbě.

Stálo na něm „odstranění včel“.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio