Iva Pekárková: Kdyby každej
Když bylo Natálce, dceři mé londýnské kamarádky, devět let, přivezla si z prázdnin strávených ve staré vlasti přesvědčení, že „v Čechách pořád všichni říkají: Kdyby každej“.
Čtěte také
Stačilo, aby přešla v parku po trávníku – a už u ní byl nějaký chlápek a nadával. „Kdyby to takhle dělal každej,“ poučoval ji zvysoka, „tráva by byla dočista podupaná.“
„Kdyby byl každej vegetarián, řezníci by se mohli jít klouzat,“ rozhořčovala se nad jejími stravovacími návyky sousedka. A tak dál.
Samozřejmě, že na „kdyby každej“ něco je. „Kdyby každej“ chodil v parku po trávě, možná skutečně bude podupaná. (I když, jak Natálka věděla, v anglických parcích chodí po trávě skutečně každej, komu se zamane, a tráva se zdá být docela v pořádku.)
Čtěte také
Natálku všichni umravňovali negativním „kdyby každej“. Ohleduplný člověk by si měl uvědomit, že „kdyby každej“ dělal to, co on, stalo by se něco hrozného.
Negativních „kdyby každej“ je spousta. Kdyby například každej jezdil do práce na devátou, zácpy v ulicích i nátřesk v dopravních prostředcích by byly nesnesitelné. Je lepší, když někteří jezdí na sedmou, jiní na desátou a ještě jiní pracují z domova. Přitom na ježdění do práce na devátou není vůbec, ale vůbec nic špatného. Problém nastane, když se z jednotlivce stane dav.
Nikdo nechce být každej
Existují ale i pozitivní „kdyby každej“ – v posledním půl roce jich přibylo. Kdyby každej, kdo nemusí nutně cestovat, zůstal nějaký čas doma, koronavirus by se tolik nerozšířil.
Kdyby každej, kdo má podezření, že přišel do styku s nakaženými, dodržel karanténu, viru by to taky nepomohlo. Bohužel, pokud jde o bezpečnostní opatření, nechce být nikdo „každej“. Facebookové stránky pro Čechy v cizině jsou plné rad, jak vlády různých zemí ožulit, a vychloubání, jak je oni sami statečně ožulili.
Vypadá to, že v Česku je snad každej hrdý na to, že on, zrovna on, není každej. Že pro něj, zrovna pro něj, nařízení neplatí.
Ale můžu vás ujistit, že to neděláme jen my Češi. Vždyť se i náš slovenský pan premiér rozhodl kašlat na nařízení platné pro každého, a přestože strávil delší čas v jedné místnosti s osobou, u které se prokázala nákaza koronavirem, do karantény prý nepůjde.
Kéž by si na to každej vzpomenul, až půjde k volbám.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka