Iva Pekárková: Chcete vidět ta letadla?
Nejsem britský royalista omdlévající rozkoší při pouhém pomyšlení na korunovaci, na všechny ty prastaré parafernálie, na zlatý kočár, ve kterém se veze král s královnou, na historické kostýmy aktérů i úžasné či méně úžasné šaty, které si pro tu příležitost pořídí pozvaní.
Nejsem ani zarytý britský anti-royalista, a tím pádem necítím potřebu shromažďovat důkazy (a že jich není málo) o tom, že v rozvité zemi 21. století je monarchie přežitek a šaškárna, jen o pár levelů výš, než když si rapper oblékne mikinu zdobenou diamanty za půl milionu dolarů a kroutí víceméně obnaženou řití.
Čtěte také
Užívám si faktu, že je britské královské rodině i drtivé většině ostatních lidí na světě totálně buřt, co si o nich myslím, a tak si nemusím vyhraňovat názor.
A jasně, koukla jsem se. Na počítači, jak jinak, a pěkně zblízka. Tohle zprostředkované voyeurství je úžasně pohodlné a přivede vás až do středu dění. Věřím, že i mnozí z těch, kdo při téhle slávě seděli ve Westminsterském opatství, si to později zkoukli online.
Síla rituálu je nedoceněná. V našem století teda určitě. Všechna ta pompa mě ohromila. Tak moc, že mi žena, která kráčela před králem a nesla meč, přestala připadat jako poněkud trapná úlitba emancipaci a černoši vyhrávající reggae jako poněkud trapná úlitba rovnoprávnosti ras. Bylo to prostě skvělé!
„Vidíte letadla?“ – „Vidím! Na appce“
Doufali jsme, že na vlastní oči uvidíme slavnostní přelet letadel nad naší čtvrtí. Jiholondýnskému Croydonu byla přidělena zóna F (neptejte se mě, co to písmeno značí), a i když se veřejnost z bezpečnostních důvodů nesměla dozvědět ani přesnou trasu letounů, ani přesný čas jejich příletu, dalo se očekávat, že všechno bude dobře vidět z vyhlídky v našem oblíbeném lese.
Čtěte také
Sluneční bůh korunovaci Karla III. nepřál, v sobotu celý den pršelo, ale v pátek a pak zas v neděli bylo slunečno a hezky. I v dešti se nás u vyhlídky sešlo několik desítek. S nadějí jsme vyčkávali, a když se ozval zvuk motorů, snažili jsme se proniknout pohledem hutná šedivá mračna. Neviděli jsme ani ň.
„Jo! Už je vidím!“ vykvikl znenadání jeden tatínek. „Jé, já je vidím! Já je vidím!“ volaly jeho děti.
Téhle rodince jsme před čtvrt hodinou půjčili deštník, a tak jsme se nestyděli jim skočit do hovoru. „Vy je vážně vidíte? Máte radarové oči?“
„Haha, to ne, mám jen takovou appku. Koukněte.“
Na displeji jeho mobilu skutečně bylo vidět tečky jako na radaru. Viděli jsme letadla! Bylo mnohem lepší to promočení sledovat z vyhlídky než sedět doma a koukat na video. Byli jsme, já i skoromanžel, z letecké přehlídky stejně nadšení jako z korunovace.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
