Iva Pekárková: Boxing day a jak to dopadá

8. leden 2019
Charita ve Velké Británii

Šestadvacátý prosinec, pro nás den svatého Štěpána, je v Anglii tradičně takzvaný boxing day.

Není to boxovací den. (I když mi jeden kamarád každoročně posílá obrázek lesklého svalovce v boxerských rukavicích.)

Iva Pekárková: Borovicový věnec George Washingtona

George Washington

O Vánocích před nějakými pětadvaceti lety jsem se šla podívat do proslulého domu Dyckman House. Leží na severní špičce Manhattanu a je to nejstarší manhattanský farmářský dům.

Je to den krabicovací. Lidé tradičně ukládají věci do krabic a ty věnují chudým, aby si i ti – se zpožděním – užili Vánoc. V minulosti chudí dostávali hlavně jídlo ze štědrovečerního stolu. Dnes, když se chudých, které byste uctili zbytky masa z pečeného krocana, poněkud nedostává, se do krabic ukládají především nepotřebné vánoční dárky.

Den nadělování chudým se oproti tradici posunul: šestadvacátého si málokdo udělá čas na vybírání věcí k darování. Šestadvacátého se v Anglii berou šturmem obchody, hlavně ty dražší, které v tomhle jediném dni v roce nabízejí zákazníkům nevídané slevy.

Dárky jdou na charitu

Ale 27. a 28. prosince se na ulicích začínají objevovat dary pro chudé od těch majetnějších. Musím říct, že i tradiční „boxy“ už vzaly za své a dary se dnes ukládají do pytlů. Konkrétně igelitových pytlů s označením některé charity.

Iva Pekárková: Ten problém s barvami

Mikuláš

Když jsme na začátku prosince v Čechách, můj přítel K. se rád účastní mikulášských slavností. Konkrétně v roli čerta.

V Londýně zaměstnanci charit často roznášejí pytle na nepotřebné oblečení po domech – a v určený den jejich zaměstnanci projíždějí ulicemi a naplněné pytle sbírají. Dárky, které ti bohatší o Vánocích věnují chudým, se obvykle rozprodají v charitativních obchodech. Vypadají stejně jako naše sekáče, ale pracují v nich hlavně dobrovolníci a zisk jde na nějakou lidumilnou věc.

Mnohého nebohatého člověka, který prochází ulicemi, tajemné pytle lákají. Ale nesmějí se sbírat, nejsou to odpadky. Před několika lety šel v Británii do vězení Estonec, který pytle určené pro charitu sbíral systematicky, měl na to dokonce zaměstnance – neregistrované a špatně placené. Oblečení, které takhle získal, pak vozil do Estonska a tam je prodával v second handu. Dlouho trvalo, než se na to přišlo, ale nakonec se dostal do maléru.

A do maléru se dostala i jedna Češka, pro kterou jsem před časem tlumočila. I ta sbírala po ulicích pytle určené pro charitu. Dlouho jí to procházelo, nikdo si ničeho nevšiml. Jenže pak zlenivěla, nechtělo se jí odnášet zavřené pytle, a tak je trhala a vybírala, co se jí líbilo.

Iva Pekárková

Nic jí nepomohlo tvrzení, že myslela, že jsou to odpadky. Byla odsouzena k 50 hodinám společensky prospěšných prací a ty si odkroutila – hádejte kde. V krámku jedné charity. Vytahovala tam z pytlů darované oblečení, dezinfikovala ho parní žehličkou a věšela na ramínka.