Itálie se jako první země ze skupiny G7 chystá vstoupit na Hedvábnou stezku – o víkendu chce podepsat předběžnou smlouvu o zapojení do čínské iniciativy, která má propojit Asii, Blízký východ, Afriku a Evropu v řadě oblastí od politiky přes dopravu.
Italský záměr se ale nezamlouvá Spojeným státům ani Evropské unii. Brusel se totiž snaží členské státy sjednotit ve společném postupu vůči čínským investicím v Evropě.
Čína má s Evropou své vlastní plány. Dokazuje to neustále rostoucí objem investic, které z Říše středu na starý kontinent plynou. Britský týdeník Economist se ve svém článku zamýšlí, jak by měla Evropská unie na příliv čínského kapitálu reagovat.
Podle italského novináře žijícího v Česku Andrease Pieralliho si Itálie od projektu, v němž má jít až o 900 miliard dolarů, slibuje lepší přístup na čínský trh, investice i možnost půjček od Asian Infrastructure Investment Bank.
„Ani v rámci současné vlády není přístup k Číně jednotný. I hlasování o podpisu memoranda bylo docela těsné, byť zatím nejde o nic právně závazného a je čas na dojednání konkrétních podmínek,“ vysvětluje.
Velká část Itálie – politiků i podnikatelů – si je vědoma, že spolupráce s Čínou může být zajímavá, ale i nebezpečná z geopolitického a bezpečnostního hlediska.
Andreas Pieralli
Italská ekonomika loni opět spadla do recese, a to už potřetí za posledních deset let. Země má také po Řecku druhý nejvyšší veřejný dluh v Evropské unii. „Nepříznivou ekonomickou situaci už delší dobu pociťují i občané. O Itálii se mluví jako o nemocném státu Evropy už nějakých 20 let, ale situace se zhoršila hlavně po finanční krizi po roce 2009,“ popisuje novinář.
Sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová působí jako pedagožka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a předává své hluboké vědomosti o Číně studentům více než 30 let. „Lidé se někdy diví, že studuji čínskou kulturu a přitom kritizuji Čínu. Není to ale takto jednoduché,“ říká.
Itálie sice na rozdíl od jiných jižních států nežádala o větší půjčky z Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské unie, ale přibývá Italů, kteří emigrují nebo o tom uvažují.
„Vláda si hodně slibuje od schválení občanského příjmu, který by měl pomoci zhruba 5 milionům Italů, kteří na tom jsou ekonomicky špatně. Ty částky nejsou nijak závratné, v průměru asi 500 euro, pokud nemají jiné příjmy. Mohl by to být impuls pro spotřebu,“ uvádí Pieralli.
Čínské firmy si podle Kateřiny Procházkové mohou díky státní podpoře dovolit jít pod běžné ceny až o 30 procent, například jde o výrobce mobilních telefonů Huawei.
Vyplatí se Česku a jeho obyvatelům způsob, jakým prezident Miloš Zeman podporuje česko-čínské aktivity a formy spolupráce? Diskutují Martin Hála a Rudolf Jindrák.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
