Istanbulská úmluva zaručuje budoucí dodržování práv nejen žen, míní pirátka Gregorová. Máme opatření, která už její cíle naplňují, oponuje lidovkyně Šojdrová

„V úmluvě není nic kontroverzního. Česko by ji mělo ratifikovat, pokud chceme potírat domácí a sexualizované násilí, k čemuž tato úmluva velice dobře přispívá,“ vysvětluje v Pro a proti Gregorová.

Čtěte také

Istanbulská úmluva genderově neutrální společnost nevytvoří, uklidňuje Ježková z proFem

Lidovecká europoslankyně ale věří, že Česká republika už v boji proti domácímu násilí a násilí na ženách udělala dostatek vlastních legislativních kroků. „Máme řadu opatření, která už naplňují hlavní cíle Istanbulské úmluvy, proto ji nepotřebujeme.“

„Úmluva je brána jako dogma, že jde o nejúčinnější a nejdůležitější nástroj, což není pravda. Část europoslanců ji bere až jako ideologický nástroj. Ten, kdo ratifikuje, dělá správně, kdo ne, jako by ani nemohl v boji proti násilí na ženách konat, což není pravda,“ dodává Šojdrová.

Lidé se mohou cítit jako muž, žena, oboje nebo ani jedno bez ohledu na biologické pohlaví.
Markéta Gregorová

Gregorová odmítá, že by Istanbulská úmluva představovala nějaké dogma. „Ale není pro Česko nadbytečná, protože je to závazek do budoucna. Je dobré ji mít ratifikovanou pro případ, že přijdou nějací konzervativci či klerofašisté, kteří by chtěli ženám jejich práva brát, což hrozí v každé zemi.“

Pohlaví je dáno biologicky, pocity mohou mít lidé různé, ale pohlaví je biologicky dané a na tom bychom neměli nic měnit.
Michaela Šojdrová

Součástí úmluvy je také kontroverzní otázka genderu. „Lidé se mohou cítit jako muž, žena, obojí nebo ani jedno bez ohledu na biologické pohlaví. Úmluva přináší genderové hledisko, že společenský konstrukt, jak se chováme k určitému biologickému pohlaví, vytváří stereotypní chování, na kterém je pak zakládána spousta domácího a sexualizovaného násilí,“ připomíná Gregorová.

„Právě na tom se neshodujeme,“ reaguje Šojdrová. „Pohlaví je dáno biologicky, pocity mohou mít lidé různé, ale pohlaví je biologicky dané a na tom bychom neměli nic měnit.“

Čtěte také

Jana Jochová: Fraška jménem Istanbulská úmluva

Existenci biologických rozdílů mezi mužem a ženou nikdo nepopírá, stejně jako biologické role. „Ale existuje také společenský konstrukt, jak vnímáme muže a ženy, a tomu se říká gender. Škodlivé stereotypy vedoucí k násilí jsou často založeny právě na společenském konstruktu vnímání mužů a žen a vedou k dalším negativním následkům ve společnosti,“ varuje Markéta Gregorová (Piráti)

„Boj proti těmto stereotypům je Ústavou, zákony i výchovou zakotven na rovnosti žen a mužů, na ochraně důstojnosti každého života. Ale úmluva zavádí sociální konstrukt pohlaví, tedy jak sám sebe člověk vnímá. Jsem stoprocentně za boj proti stereotypům, ale bohužel to jde až do extrémů, kdy se relativizuje vše, což není v pořádku,“ formuluje své obavy z Istanbulské úmluvy Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.