Istanbulská úmluva genderově neutrální společnost nevytvoří, uklidňuje Ježková z proFem

Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí Česko v roce 2016 podepsalo, ale stále neratifikovalo. Podle Novákové, předsedkyně spolku Středoevropská inspirace, je takový dokument zbytečný.

„Česká legislativa dává všechny možnosti k tomu, aby násilí bylo patřičným způsobem trestáno. Z tohoto hlediska Istanbulskou úmluvu nepotřebujeme,“ říká.

Helena Válková od roku 2016 změnila názor o 180 stupňů. Není to výsledek politických debat, ale zpracovávání lobbistických skupin.
Nina Nováková

Poslankyně Nováková opakuje, že seriózní politická debata neprobíhá, ale ozývají se zastánci úmluvy.

„Jsou to aktivisté, kteří se vždy snažili přimět některé politiky, aby je měli jako takového mluvčího. V současné době je to Helena Válková (bývalá ministryně spravedlnosti a zmocněnkyně pro lidská práva, ANO), která od roku 2016 změnila názor o 180 stupňů. Není to výsledek politických debat, je to výsledek zpracovávání lobbistických skupin, které se snaží implementovat genderovou ideologii do našeho právního systému,“ míní lidovecká poslankyně.

Nina Nováková, pedagožka a předsedkyně spolku Středoevropská inspirace z.s. |foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Istanbulská úmluva je tady především pro oběti, není tady pro žádné neziskovky, zdůrazňuje Ježková. Helena Válková podle ní změnila názor nikoli v důsledku tlaků, ale v důsledku toho, že se s obsahem úmluvy seznámila.

„Pochopila princip, na kterém úmluva stojí, že to není žádná genderová ideologie. Istanbulská úmluva není jen legislativní část, ale obsahuje obrovské množství soft opatření na ochranu proti domácímu násilí, násilí obecně,“ vysvětluje vedoucí právního poradenství neziskové organizace proFem.

Potřebujeme si najít kuchařku, jak na to, abychom ochránili společnost před domácím násilím a podpořili rovnost žen a mužů.
Veronika Ježková

Istanbulskou úmluvu podle ní Česko potřebuje. Dokazuje to i vývoj událostí posledních let.

Čtěte také

Za znásilnění v Česku osm devět let „natvrdo“? To bych chtěla vidět, říká advokátka Lucie Hrdá

„Ať už se to týká otevření otázky ohledně redefinice trestného činu znásilnění, ale i dalších událostí, které se staly kolem nejmenovaného psychiatra a podobně. Je zcela zřejmé, že úmluvu, která obsahuje právě soft opatření a není pouze legislativním doporučením, potřebujeme. Potřebujeme si zarámovat služby, které potřebujeme vytvořit. Potřebujeme si najít kuchařku, jak na to, abychom ochránili společnost před domácím násilím a podpořili rovnost žen a mužů,“ vysvětluje.

Absurdní výklady

Poslankyně opakuje, že proti domácímu i jinému násilí chrání lidi v Česku právní systém.

Čtěte také

Advokát: Istanbulská dohoda neohrožuje tradiční rodinu, pokud za tradici nepovažujeme domácí násilí

„Česká republika přijala řadu opatření, kterými v detailech v legislativě do českého právního systému zařadila všechno, co by Istanbulská úmluva mohla teoreticky pozitivního přinést legislativě. Zastánci Istanbulské úmluvy tvrdí, že to není o ideologii, ale my jsme tam genderovou ideologii odhalili,“ tvrdí a pokračuje:

„K úmluvě je potřeba si přečíst ještě další dokumenty. Například Evropský parlament svým usnesením přijatým k Istanbulské úmluvě v září roku 2017 dal jasně najevo, že to není jen o násilí na ženách, ale že to je o genderu a genderové identitě.“

Zastánci Istanbulské úmluvy tvrdí, že to není o ideologii, ale my jsme tam genderovou ideologii odhalili.
Nina Nováková

Ježková ale zdůrazňuje, že základním právním kamenem je Istanbulská úmluva a její důvodová zpráva ve znění anglickém a francouzském. Ostatní zprávy k tomu vydané a náhledy nejsou pro Česko relevantní.

Připomíná, že úmluva ve svých úvodních ustanoveních, která definují její účel, uvádí, že jde o ochranu před domácím násilím a podporu rovnosti žen a mužů. Poslankyně podle ní čte Istanbulskou úmluvu špatně, v rozporu s výkladovými pravidly.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Jak řešit násilí na ženách? Dezinformační kampaň kolem Istanbulské úmluvy ukazuje, že v Česku to zatím nejde

„Nejde vůbec o to, aby se vytvořila nějaká genderově neutrální společnost. To je absurdní výklad, se kterým se potýkáme v různých médiích a který byl vyvracen i Radou Evropy. Je to mezinárodní dokument, který je limitován dalšími mezinárodními dokumenty. Nemůže jít nad to, nemůže zavádět něco, co by bylo v rozporu s dalšími lidskoprávními dokumenty,“ upozorňuje vedoucí právního poradenství neziskové organizace proFem.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.