Islámský stát postupuje Irákem a přibývá bojujících stran

Ozbrojenci Islámského státu obsadili další města v severním Iráku a vyhnali odtamtud kurdské bezpečnostní síly. Potvrdili to místní představitelé i obyvatelé, píše agentura AP.

Z oblasti obou nábožensky smíšených měst Zumáru a Sindžáru utekly tisíce lidí. Jejich dobytí předcházely těžké boje džihádistů s Kurdy, řekl AP guvernér Mosulu Atíl Nudžajfí, který po červnovém obsazení města Islámským státem utekl do Kurdské autonomní oblasti.

Jeden obyvatel Sindžáru potvrdil, že islamisté hned po příchodu do města vyhodili do vzduchu jednu šíitskou a dvě jezídovské svatyně. Jezídové jsou nevelká kurdsky hovořící sekta a náboženská menšina. Podle jednoho člověka ze Zumáru islamisté zabrali i nejméně dvě menší ropná pole.

Podle irácké mise OSN uteklo z domovů okolo 200.000 civilistů, většinou jezídů, do nedalekých hor, kde je však ozbrojenci obklíčili. Jezídů je asi 50.000 a hrozí jim hladomor.

Boje o Zumár a Sindžár se rozšířily až k mosulské přehradě. Kurdští bojovníci v počátcích islamistické invaze proti džihádistům nebojovali, ale obsazovali sporná území s většinovým kurdským obyvatelstvem, aby je chránili.

Čtěte také

Teď ale přešli do ofenzivy a v současnosti s nimi bojují o město Machmúr. Proti islamistům postupuje také irácká armáda, která se snaží dobýt zpět město Džarf-Sachár, jež džihádisté obsadili minulý týden, řekl agentuře mluvčí irácké armády Kásim Musáví.

Islámský stát obsadil i město Karakoš a jedno ropné pole, ale především největší iráckou přehradu v Mosulu, dodává agentura Reuters. Vyvstaly tak obavy, že by ozbrojenci mohli zaplavit hlavní irácká města nebo naopak zadržovat vodu určenou pro farmáře, aby tak vydíráním dosáhli svého cíle – svržení šíitské vlády premiéra Núrího Málikího.

Islámský stát obsadil i město Karakoš a jedno ropné pole, ale především největší iráckou přehradu v Mosulu. Vyvstaly tak obavy, že by ozbrojenci mohli zaplavit hlavní irácká města nebo naopak zadržovat vodu určenou pro farmáře

Podle irácké státní televize se kurdské milice pešmarga z přehrady stáhly bez boje. Reuters připomíná, že všechna tři města, která Islámský stát nyní dobyl, kdysi po mnoho let patřila Kurdům.

Naopak syrští Kurdové překročili hranice do Iráku a s džihádisty se utkali v těžkých bojích o irácké město Rabíja, odkud se iráčtí Kurdové stáhli. Ti zase s islamisty bojovali v Zumáru, zatímco o Sindžár příliš neusilovali a odešli bez boje. Postup ozbrojenců Islámského státu na Bagdád se však poněkud zpomalil; zastavili se před městem Samarrá a nyní jsou od metropole sto kilometrů daleko.

Zatím se neblíží ani k hlavním iráckým ropným polím v Kirkúku, který v chaosu po vpádu Islámského státu do Iráku obsadili Kurdové. Islámský stát sice ovládá část ropovodu vedoucího z Kirkúku do Turecka, ale ten už není řadu měsíců v provozu kvůli častým útokům v minulosti.

Čtěte také

Podle mnoha kritiků je vinou premiéra Málikího, že jsou sunnitští povstalci tak úspěšní a na jejich postupu se k nim připojuje řada sunnitských skupin a kmenových vůdců. Jeho odpůrci tvrdí, že situaci vyvolal tím, že sunnity nezačlenil do vlády, a vyzývají ho, aby odstoupil.

K těmto výzvám se připojili i Kurdové, kteří požadují širší vládu. Momentálně se nepodílejí ani na současném kabinetu – v červenci z něj vystoupili na protest proti Málikího obvinění, že dovolují teroristům pobyt ve své metropoli Arbílu.

Bojovník Islámského státu střeží budovu Kurdské demokratické strany v křesťanské vesnici Bartella na severu Iráku

Málikího nepochybně rozhněvá i jejich další krok – Kurdové požádali Spojené státy o vyspělé zbraně, které potřebují k odražení sunnitských povstalců. Ve středu pak na islamisty zaútočili asi 40 kilometrů od Arbílu.

Málikí si Kurdy nemůže znepřátelit, protože je potřebuje k obraně země. Ambice Islámského státu rostou a znepokojují arabské země. Jeho ozbrojenci se tento týden utkali i s libanonskými jednotkami u pohraničního libanonského města Arsal a bitva si vyžádala deset mrtvých na obou stranách.

Kromě Kurdů a irácké armády bojují proti džihádistům i elitní jednotky íránských Revolučních gard. Podle agentury už v Iráku zahynuli nejméně tři jejich vysoce postavení důstojníci, včetně plukovníka Kamala Šircháního, jenž padl „při obraně šíitských svatyní v Samarrá“.

Vedení Íránu popírá, že by Revoluční gardy v Iráku bojovaly, ale potvrzují to zprávy na Facebooku a neoficiální zdroje. Íránský prezident Hasan Rúhání také Iráku slíbil jakoukoli pomoc, o kterou požádá. A přední íránský duchovní ajatolláh Širází prohlásil, že Íránci jsou „povinni vést džihád za obranu Iráku, zejména za svatyně, jež každoročně navštěvují miliony šíitských poutníků“.

Čtěte také

Ty hlavní v posvátném městě Samarrá zatím irácká armáda a šíitské milice ubránily. Zapojení Revolučních gard potvrdil i jejich zakládající člen Mohsín Sazegara, který uvedl, že jich v Iráku celá řada zahynula. Už v polovině června navštívil Bagdád velitel divize zahraničních operací Revolučních gard Kásim Sulejmání. Podle pozorovatelů také gardy zřejmě posílily dodávky zbraní a peněz skupinám, které proti Islámskému státu bojují.

Spojené státy Írán dlouhodobě obviňují z financování, vyzbrojování a výcviku šíitských skupin, které mají na svědomí nejkrvavější útoky na americké vojáky i sunnity v Iráku. Teď se tato uskupení znovu vynořila a zapojila se do boje proti Islámskému státu.

Podle vysoce postaveného bezpečnostního představitele Iráku, který si nepřál být jmenován, Írán v poslední době zmobilizoval až 20.000 iráckých ozbrojenců skupin, které v minulosti financoval a cvičil. Rozmístili se jižně od Samarrá směrem k Bagdádu i na jihu od metropole.

Iráčené v Bagdádu na místě bombového útoku

Několik tisíc iráckých bojovníků bylo také povoláno ze Sýrie, kde bojují po boku prezidenta Bašára Asada. Připojili se k iráckým jednotkám, uvedl citovaný činitel. Do irácké obranné struktury se začlenily i celé skupiny a podléhají teď velení premiéra Málikího.

V Iráku jsou také členové Hizballáhu, kteří už dva roky bojují v Sýrii za Bašára Asada. Jejich přítomnost v Iráku je znamením, že konflikt získal širší regionální rozměry. Ozbrojenci Hizballáhu jsou zkušení veteráni zocelení bojem v Sýrii, takže v Iráku řídí vojenské operace. Nedávno byl u Mosulu zabit Ibrahim Hádž, který dělal velitele ve válce mezi Hizballáhem a Izraelem v roce 2006.

Také íránské Revoluční gardy působí už dlouhou dobu v Sýrii. Tam však trvalo déle než rok, než se do války proti povstalcům zapojili první gardisté. V Iráku mají první mrtvé hned po vpádu Islámského státu. Nedávno se rovněž objevila zpráva, že Írán dodal Iráku několik útočných letounů SU-25.

Zpracováno ze zahraničního tisku.