Irácká vláda blokuje dialog s Kurdy a požaduje příjmy z jejich ropy
Vláda iráckého Kurdistánu nedávno oznámila, že bude respektovat rozhodnutí iráckého federálního soudu, podle kterého bylo referendum o nezávislosti této autonomní oblasti nezákonné. Kurdský kabinet tím chtěl urychlit zahájení rozhovorů s Bagdádem, který potrestal Arbíl blokádou vzdušného prostoru a dalšími sankcemi.
Centrální irácká vláda ale odmítá dialog zahájit navzdory kurdským vstřícným gestům. Klade si takové podmínky, že rozhovory jsou v nejbližší době nepravděpodobné, soudí blízkovýchodní server Al-Monitor.
Bagdád zatím nikdy v praxi neuplatnil některé články irácké ústavy, ze kterých by měli Kurdové prospěch. Premiér Hajdar Abádí jen opakuje, že se o to snaží. Pomoc mu v tomto ohledu nabídl i americký ministr zahraničí Rex Tillerson, který kurdský požadavek plné realizace ústavy podpořil.
Nesplnitelné podmínky
Podle nejmenovaného poslance iráckého parlamentu má Bagdád pět podmínek, bez kterých jednání s Kurdy nezahájí. Kurdistán má především anulovat výsledky referenda, což doposud odmítal.
Předseda regionální vlády Nečirvan Barzání a vicepremiér Kubád Talabání by to udělali, ale bývalý prezident autonomní oblasti Masúd Barzání a jeho syn jsou proti a trvají na tom, že výsledky lidového plebiscitu může zvrátit jen nové hlasování. Bagdád také požaduje záruky, že referendum se v budoucnu nebude opakovat.
Irácká vláda rovněž žádá, aby jí Kurdistán odevzdával všechny budoucí federální příjmy, včetně těch z prodeje kurdské ropy a výběru cla. Dala Kurdům také jasně najevo, že nepřijme žádnou jejich delegaci, ve které nebudou představitelé všech pěti politických stran zastoupených v iráckém parlamentu.
Tyto dvě podmínky je Kurdistán podle citovaného nejmenovaného zdroje ochoten splnit, ale v případě zbývajících dvou otázek zeje mezi Bagdádem a Arbílem hluboká názorová propast.
Jednou je irácký požadavek, aby Kurdové odevzdali centrální vládě kontrolu nad všemi hraničními přechody. Druhý problém představuje odpor Bagdádu uhradit dluhy Kurdistánu ve výši pěti a půl miliardy dolarů – čtyři miliardy Turecku a půldruhé miliardy ruskému Gazpromu. Podle centrální vlády si má Kurdistán své dluhy zaplatit sám.
Dohoda je daleko
Pro Kurdy je problém i předání hraničních přechodů. Je nepravděpodobné, že by se zejména Kurdská demokratická strana (PDK) dobrovolně vzdala kontroly nad Fajš Chabúrem, kde se Irák setkává s Tureckem i Sýrií, a dovolila tam rozmístění iráckých sil.
Dostává tudy finanční prostředky a je to pro ni jediná cesta, kudy oslovuje svět. Přechod jí slouží i k nátlaku na hlavní soupeře: Stranu kurdských pracujících (PKK) a syrskou kurdskou vládu de facto autonomní Federace severní Sýrie zvané Rojava.
Kurdistán bojuje s nedostatkem financí a snaží se uhradit platy státních zaměstnanců, kteří od září nedostali výplatu. Vláda minulý týden oznámila, že jim může vyplácet jen poloviční mzdu každých šedesát dní. Dluhy Turecku a Rusku pak nedokáže splácet vůbec.
Vztahy mezi Bagdádem a Arbílem byly vždycky křehké a dokázala je zkomplikovat každá maličkost. Abádí například nedávno pochválil irácké jednotky za vítězství nad takzvaným Islámským státem, ale ani slovem se nezmínil o roli Kurdů a jejich obětech. Na jeho hlavu se snesla tak ostrá kritika, že později musel kurdské pešmergy do projevu začlenit.
Zdá se, že navzdory tlaku OSN, Spojených států i Evropské unie nedojde k jednání Bagdádu s Kurdy dřív než po iráckých parlamentních volbách v květnu příštího roku. A když je tak složité pouhé zahájení konstruktivního dialogu, bude dosažení dohody o dlouhodobých sporech ještě komplikovanější, uzavírá Al-Monitor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka