Invaze výrobků, označených jako eko, green a bio končí. Europarlament schválil zákon zakazující greenwashing
Greenwashing už pronikl do všech odvětví obchodu i průmyslu, a přestože by podle překladu mělo jít o „zelené vymývání mozků“, jde spíš o „lakování nazeleno“.
Firmy vědí, že zákazníkům záleží na ochraně životního prostředí – podle průzkumu Eurobarometr je to až 94 procent Evropanů –, proto své produkty a služby označují názvy „eko“, „green“, „fresh“, opatřují je nejrůznějšími certifikáty udržitelnosti, případně tvrzeními, že vznikly s nulovou uhlíkovou stopou.
Čtěte také
Jenže často jde o tvrzení buď neopodstatněná, pravdivá jen zčásti, nebo vyloženě lživá. Evropský parlament tomu 17. ledna učinil přítrž, a schválil zákon, který greenwashing zakazuje a s ním i užívání klamavých tvrzení o ekologických vlastnostech výrobků a zavádějící marketingové triky.
Co tato norma přinese a na co si máme jako zákazníci dávat pozor? V Natuře to se zakladatelem platformy NoGreenwashing! Vladimírem Víškem, ekologem Miroslavem Kundratou z Nadace Partnerství, Miriam Macurovou z Greenpeace a Klárou Běličkovou z Fridays for Future zkoumala Markéta Ševčíková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
