Intervence ČNB měla přijít ještě dříve, soudí guvernér Hampl

2. prosinec 2015

Politika České národní banky, 27 korun za euro, oslavila nedávno druhé narozeniny. Spolu s bankéři slavili přinejmenším vývozci, developeři, ale i stát, který více vydělává na evropských penězích.

Podle odborů ale slabá koruna brání zvyšování platů a investicím. Experti poukazují na to, že s růstem ekonomiky čeká centrální banku náročnější období, a že o úspěchu celého manévru rozhodne hlavně jeho ukončení.

„Pevně věřím, že historie bude naše rozhodnutí hodnotit jako správné,“ uvedl v pořadu Pro a proti současný guvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Rozhodnutí, které bylo v první fázi nepochopeno, bylo se zpožděním doceněno, dodal.

Podle něj se celým světem šíří strach z extrémního aktivismu centrálních bank a z toho, že banky dělají mnohem více než mají.

„Může to tak vypadat, ale ne všichni si uvědomují, že symetrickým nepřítelem centrálních bank je jak vysoká inflace, tak i deflace. Banky zajímá cenová stabilita, a jak vysoká inflace nebo deflace jsou formou cenové nestability.“

Guvernér připomněl situaci před dvěma roky. „Stále jsme byli v nejhorší recesi v novodobých dějinách, měli jsme největší poklesy investiční aktivity za poslední roky a nejslabší spotřebitelskou poptávku.“

„Krok zavedení kurzového závazku byl správný, jedinou otázkou pro mě bylo, jestli to přeci jen nepřišlo pozdě, jestli to nemělo přijít dřív,“ ptal se Mojmír Hampl.


Hampl: „Pokud centrální banka bojuje s inflací nebo s deflací, stále bojuje o jedno a o totéž: cenovou stabilitu. Z toho může vznikat dojem, že je centrální banka aktivističtější než normálně. Boj proti inflaci nikomu nevadí, zatímco u deflace se mluví o aktivismu centrální banky, který jen opačnou stranou jedné mince.“

Bývalý guvernér České národní banky a europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer očekává, že celkový efekt uvidíme až s koncem intervence.


Niedermayer: „Z hlediska podniků je intervence jasný přínos, ale z hlediska zaměstnanců to vypadá trochu jinak. Snížila se kupní síla úspor, zvýšení inflace mělo dopad na pokles reálných mezd... Krátkodobě to vypadá jako dobrý obchod, ale je otázka, jestli takový zásah do ekonomiky, určitou formu přerozdělení bohatství, má provádět centrální banka.“

„Bude záležet na tom, jak obratně se podaří centrální bance tuto politiku ukončit, a také jako vždy na štěstí a vnějších ekonomických okolnostech.“

Záporná inflace je určitě v některých ohledech velmi nebezpečná, souhlasí europoslanec. „Zvláště pokud vytvoří spirálu očekávání, že ceny budou dále klesat, takže lidé nechodí do obchodu, čekají na nižší ceny, firmy pak nevyrábějí, nezaměstnávají lidi, neplatí mzdy, a to je průšvih.“

„Naše ekonomika, která je otevřená, je závislá na vnější poptávce. Jak se zlepšovala sitauce v Německu i dalších evropských ekonomikách, tak to byl hlavní stimul, který pomohl zlepšit poptávku,“ vysvětlil Niedermayer.

Oslabení kurzu samozřejmě významně pomohlo exportujícím firmám a zvýšilo jejich konkurenceschopnost, souhlasí europoslanec. „Ale stále se bavíme o části ekonomiky,“ dodal.

„Když do toho tehdy centrální banka vstupovala, očekávala, že poměrně rychle začne docházet k obratu ekonomiky, a ten nastal. To umožnilo udržet centrální bance tuto politiku déle, než bylo očekáváno. To vše má své výhody, ale stále to neřeší otázku, jak intervenci ukončit,“ konstatoval Luděk Niedermayer.

autoři: tpa , oci
Spustit audio