V dvourychlostní Evropě buďme ti rychlejší, vyzývá Kolář. Knotek: Jako kupovat si lístek na Titanik

Směřuje skutečně Evropa ke dvěma rychlostem? Hrozí, že by se Česko ocitlo v pomalejším pruhu?

Ondřej Kolář (TOP 09): Z náznaků a vyjádření, které poslední dobou slýcháme, si myslím, že se můžeme obávat toho, že Evropa směřuje k dvourychlostnímu uspořádání. Ostatně nebylo by to poprvé, nebylo by to nic nového. Několik věcí, které teď v Evropě máme, které všichni využíváme a které máme rádi, už se v takovém dvourychlostním režimu v minulosti projednávaly.

Čtěte také

Daněk a Nerad: Změnil se Babiš, změnil se ale i Brusel. Jaký bude návrat, záleží na obou stranách

Kam bude patřit Česká republika, zda bude stát mimo? To je podle mě hlavně na české vládě. Já bych byl rád, kdyby si Česká republika po téměř 22 letech členství v Evropské unii uvědomila, že je lepší a výhodnější pro všechny v Česku být ve středu, nebo nejblíž středu – tomu zdravému jádru, které určuje směr, kterým se Evropská unie ubírá.

Tedy v tom rychlém pruhu, abychom zůstali u metafory dvou rychlostí.

Kolář: Ano. Lepší než stát na periferii nebo v odstavném pásu.

Pane Knotku, hrozí, že Česko skončí v pomalejším pruhu dvourychlostní Evropy?

Ondřej Knotek (ANO): Hrozit znamená hrozba. Já jsem naopak přesvědčený, že připojit se ke skupině rychlejší integrace je pro Česko z dlouhodobého hlediska naprosto nevýhodné. Přirovnal bych to k tomu, jako kdybychom si kupovali lístek na plavbu Titanikem. A to zcela jistě nechceme.

Čtěte také

Globální řád se mění, Evropa může být aktérem, věří Petříček. Landovský: Právo nerovná se bezpečnost

To ještě dovysvětlete. Myslíte si, že celá Evropská unie jde ke dnu?

Knotek: Evropská unie má problémy. Ti, co mluví o dvourychlostní Evropě, jsou především politici z tradičních politických stran evropských lidovců, socialistů, nově i zelených a liberálů. Dostali Evropu do problémů a nejsou schopni sebereflexe.

Namísto toho, aby udělali opatření, která Evropě skutečně pomohou, tak se snaží pouze udržet si moc tím, že Evropu rozdělí. Chtějí pokračovat ve stejných chybách.

To, že jste rychlejší a že se rychleji integrujete, neznamená, že to bude mít nějaký velký efekt. Růstu ekonomiky, který si od toho někteří slibují, lze především docílit skrz spolupráci. Ale spolupráce nutně neznamená integrovat se, ztratit suverenitu, svobodu a z pohledu České republiky i soběstačnost.

„Český sebeklam“

Pane Koláři, jaké by mělo pro Česko výhody, kdyby bylo součástí skupiny zemí Evropské unie, které se integrují rychleji? Kdyby bylo v hlavním jádru.

Kolář: Vidím výhodu hlavně v tom, že by Česko spolurozhodovalo. Spoluurčovalo by směr, kterým se Evropská unie vydá. Obávám se, že v České republice trochu trpíme takovým sebeklamem, ve kterém se neustále utvrzujeme. Je to přesvědčení, že na to nemáme, že jsme „malý stát“, se kterým si všichni ostatní dělají, co chtějí, že mu vždycky smetou „drobečky ze stolu“, které zbydou.

Čtěte také

Čekala jsem víc naděje, hodnotí projev šéfky Komise Pokorná Jermanová. Nerudová: Adekvátní situaci

Sebeklam je to proto, že Česká republika je devátý největší stát Evropské unie. Jsme devátá a teď nejrychleji rostoucí ekonomika v rámci Evropské unie. Máme jednu z nejnižších inflací, 1,6 procenta.

Obávám se, že za téměř 22 let, co jsme v Evropské unii, jsme neměli opravdu autenticky proevropskou vládu. Každá dosavadní vláda ráda hrála divadlo na my a oni – na ten zlý Brusel, který nám diktuje, zakazuje, přikazuje a který se nás snaží zničit.

Evropské unii je vyčítáno, že je neakceschopná, že zaostává za ostatními velmocemi, které budou rozhodovat o tom, jak bude uspořádán globální svět. Ve chvíli, kdy tady dál budeme trvat na tom, že Evropská unie má být rozdrobená, že se nemá více integrovat, že spolurozhodování nemá být akceschopnější a rychlejší, tak se budeme zase jenom utvrzovat v tom, že opravdu chceme být pozadu za velkými ekonomikami, jako jsou Spojené státy nebo Čína.

Kdo vydělá na integraci?

Pane Knotku, není to tak, že Babišova vláda a do určité míry i vlády předešlé, jak teď říkal pan Kolář, hrály hru na to, že my stojíme proti zlému Bruselu? A nebylo by pro Česko výhodnější, kdyby se snažilo dostat do hlavního jádra evropské integrace tak, aby mohlo spolurozhodovat o tom, co se nás Čechů tak jako tak dotkne?

Knotek: Česká republika se podílí na rozhodování v Evropské unii. Rychlejší začlenění by pouze znamenalo – a já před tím skutečně varuji a obávám se toho – být pohlceni Bruselem z pohledu evropských institucí, Paříží a Berlínem.

Čtěte také

Evropská unie je jedno z mála témat, na které Češi nejsou experty, glosuje sociolog Buchtík

To jsou ti, kteří takzvaně převezmou odpovědnost. A po ostatních budou chtít, aby se podřídili.

Už dnes vidíme například na Evropské komisi, že přístup není úplně jednotný. Když tam přijdou Německo nebo Francie, tak mají mnohem snazší cestu k tomu získat, co chtějí, než třeba nějaký menší stát. Už dnes tady ten problém je a tímto bychom ho pouze posílili.

Já bych před tím skutečně varoval. Protože my přece nechceme, nebo minimálně my jako hnutí ANO zastupujeme voliče, kteří nechtějí, aby to v naší střední Evropě vypadalo jako v Západní Evropě. Abychom soutěžili v tom, kdo dá více bezpečnostních zátarasů na vánoční trhy, kde bude více útoků nožem.

Čtěte také

Havlíček: Evropská komise udělala fatální chyby a nechce to přiznat

Pokud Západní Evropa nevybere tuto zatáčku smrti, tak bude mít velký problém. V podstatě si importovali třetí svět a spějí ke třetímu světu. Ten trend je opravdu velmi špatný.

Já naopak vidím budoucnost Evropské unie právě v té naší zdravé střední Evropě, kde máme zdravý rozum, ctíme tradice. Pozor, Patrioti pro Evropu velmi chtějí silnou Evropu, ale skrz spolupráci, ne skrz integraci. Protože na integraci vydělá pouze evropský technokrat, Berlín a Paříž. A to my nechceme.

Může tzv. skupina E6 oživit stagnující ekonomiku a zvýšit bezpečnost kontinentu v neklidné době? Nebo jde o krok, který zbytek Unie definitivně odsune na druhou kolej? Poslechněte si celou diskusi europoslanců v audiu na začátku článku.