Inteligentní lovecká technika žraloků

Liškouni pelagičtí (Alopias pelagicus) mají ocas ve tvaru kosy, jehož délka může dosáhnout až poloviny délky těla žraloka. Biologové už dlouho spekulovali o tom, že tak dlouhý ocas slouží k lovu. Důkazy ale chyběly, protože liškouni jsou velmi plašší a nejraději loví v noci. Získat se je podařilo teprve týmu vědců z Velké Británie a z Filipín, který sledoval a filmoval lovecké chování liškounů u filipínského ostrova Pescador Island. Vědcům nahrálo do ruky to, že sardinek, které jsou hlavní potravou zdejších žraloků, ubylo v důsledku komerčního rybolovu. Žraloci jsou tak nuceni vystupovat k hladině lovit i ve dne.

Záznamy, které pořídili kamerami při potápění, teorii o loveckém chování liškounů podpořily. Žralok se přiblíží k hejnu sardinek, „zabrzdí“ a prudce udeří ocasem směrem k hejnu. Vytvoří tak tlakovou vlnu, která z formace vytrhne až sedm sardinek najednou. Dezorientované ryby, které se ocitnou mimo hejno, jsou pak pro liškouna snadnou kořistí. Lovecké techniky využívající ocasné ploutev byly zatím známé jen od mořských savců, jako jsou kosatky. Objev tak naznačuje, že někteří žraloci mohou být mnohem inteligentnější, než si myslíme.

Video

Zdroj: PLOS ONE