I sloni mají nápady

23. srpen 2011

Zvířata řeší problémy metodou pokusů a omylů. Jen některé druhy dokážou řešit problémy s využitím určité míry představivosti. Nově se k „představivým“ savcům přiřadil slon indický.

Každý to někdy zažil. Lámal si hlavu s obtížným problémem, když v tom ho najednou napadlo řešení. Podle tradovaného příběhu zažil Archimédes tenhle okamžik ve vaně a vykřikl přitom: „Heuréka!“ Většina lidí se spokojí s úlevným: „Aha!“ Sedmiletý sloní samec Kandula se zdržel podobných komentářů, ale prokázal, že řešení problému „nápadem“ mu není cizí.

Některá zvířata, například lidoopi, delfíni nebo vrány, najdou řešení problému bez toho, že by se k němu museli prokousat sérií pokusů a omylů. Správný postup jim uzraje v hlavě. Sloni mají pro řešení problémů nápadem všechny předpoklady. Dlouho se však zdálo, že je správná řešení nenapadají. Teprve nyní se podařilo týmu pod vedením americké psycholožky Diany Reissové z newyorské Hunter College prokázat, že nápady slonům cizí nejsou. Zprávu o tomto objevu přinesl vědecký časopis PLoS ONE.

Vědci nabídli třem slonům indickým chovaným ve washingtonském Smithsonian National Zoological Park svazek lákavých květů. Ten pověsili na strom tak vysoko nad výběh, že na něj sloni nedosáhli. Zároveň položili vedle výběhu slonů dlouhou hůl, kterou si mohli sloni při troše snahy vzít. Napadne je srazit holí květy, po kterých tak touží? Sloni v tomto testu propadli. Hůl si vzali a používali ji k nejrůznějším věcem. Tloukli s ní o plot, sráželi s ní hračky a dokonce s ní zkoušeli vypáčit dveře výběhu. Použít hůl ke sražení květů na zem je však nenapadlo.

S odstupem času se zdá selhání slonů při pokusech s holí logické. Sloni používají chobot jako „ruku“. Prvotní úlohou chobotu je však čich – vždyť je to silně prodloužený čenich srostlý s horním rtem. Jakmile slon sevře koncem chobotu hůl, nemůže pořádně čichat. Provádí s holí celkem pohodlně úkony, při kterých čich nepotřebuje. Při hledání potravy však hraje čich hlavní roli.

Člen výzkumného týmu Preston Foerder říká: „Slon je na tom stejně, jako kdyby nám vyrůstalo oko v dlani. Když by nám pak někdo dal do ruky nástroj a požádal nás, abychom našli potravu, tak to prostě nedokážeme.“

Sedmiletý sloní samec Kandula během pokusu

Diana Reissová se rozhodla podmínky pokusu změnit. Sloni dostali možnost použít podstavec, na který si mohli stoupnout předníma nohama. Z něj by pak už na květy zavěšené nad výběhem dosáhli. Sloni byli vycvičení v tom, aby se stavěli na podstavec. Nikdo jim ale neukázal, že by jej mohli použít pro získání potravy. Napadne je to?

Jako první dostal geniální nápad sedmiletý samec Kandula. Šestkrát ho vědci uvedli do výběhu, nad kterým visely ze stromu květy. Slon po květech zjevně toužil, ale nevěděl, jak se k nim dostat. Při sedmém pokusu dostal spásný nápad. Přikoulel stranou ležící kostku, stoupl si na ni a konečně na květy dosáhl. Dva zbývající sloni, samice ve věku 33 a 61 let, stejný nápad během pokusů nedostaly. Důvod jejich neúspěchu není jasný.

Kandula se projevil jako hotová „studnice nápadů“. Když neměl k dispozici krychli nebo jinou podložku, na kterou byl zvyklý si stoupat, zaimprovizoval a použil třeba starou pneumatiku.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.