Hudební kritik Jiří Černý: Kryl jako malý chlapec viděl, jak komunisti zničili tátovu tiskárnu. Tak to začalo
„Karel Kryl se narodil v Kroměříži, ale to jen shodou okolností dějin. Rodiče dlouho bydleli v Novém Jičíně, ale ten byl za války zabraný Němci, takže se museli odstěhovat – moc dobře se jim tam ale nedařilo,“ říká hudební kritik Jiří Černý (1936–2023) v další části Léta s Krylem.
Jako čtyřletý chlapec na vlastní oči viděl, jak komunisti jeho tátovi zničili tiskárnu. „Karel se držel tatínka za ruku a díval se, jak komunisti kladivy ničí stroje, které ale tiskly samé krásné knížky, žádný brak nebo bulvár,“ popisoval v pořadu Hudební fórum aneb Malý velký písničkář Kryl.
Čtěte také
Kryl tak vždy stál za svou rodinou, nikdy nevstoupil do KSČ ani do Pionýra, což byla organizace pro mladé budoucí komunisty.
„Proto nemohl studovat na gymnáziu, doporučení dostal až na bechyňskou keramickou průmyslovku. To musela být zvláštní škola, protože tam studoval třeba Miki Ryvola, Viktor Sodoma ml., nebo třeba budoucí režisér Jan Kačer,“ vypočítával.
„Učili tam kantoři, které vyhodili ze škol z vyššího stupně, takže paradoxně děti, které se kvůli kádrovému profilu nemohly dostat na střední, dostaly možná lepší vzdělání než jinde,“ uvažoval kritik.
Čtěte také
Na průmyslovce Kryl začal psát první básničky a písničky.
„Později říkal, že byl nejvíc ovlivněný poetikou Semaforu a Jiřím Suchým – přestože v divadle tehdy nikdy nebyl, znal je jen z desek. Bylo mu 16 let, takže na ty své písničky chtěl hlavně chytat holky. S jeho 158 centimetry to totiž nebylo nic jednoduchého,“ dodal Černý, který měřil skoro dva metry.
Poslechněte si víc v audiozáznamu pořadu Ivany Radechovské. Navíc uslyšíte i jeden z politických komentářů Karla Kryla z poloviny 90. let. Na webu ale jen do 6. září 2024.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.