Hrozba klonování? Lidem došlo, že nikdo o svoji kopii nestojí, tvrdí biolog
Je to 20 let, co zakázala Rada Evropy klonování lidí. Jaká je současná praxe v oboru, vysvětlil v Magazínu Leonardo biolog Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby.
„Když přišla na svět klonovaná ovce Dolly, byl to zlom, první klonovaný savec na světě. Pak přišla řada dalších překvapivých objevů jako genetické modifikace a kmenové buňky,“ vzpomněl vědec.
Podle něj právě Dolly vše nastartovala a změnila naše myšlení. „To, co bylo sen, se stalo skutečností.“ Fulka ale dnes v klonování nebezpečí nevidí. „Tenkrát o byl logický šok . Říkalo se, že někdo naklonuje Saddáma Husajna nebo jiné diktátory.“
„Všichni si asi mysleli, že každý diktátor má jediné přání, aby vytvořil svou vlastní kopii. Pak se ale zjistilo, že to tak vůbec není, že nikdo o svojí kopii nestojí, ale ten zákaz musel zákonitě přijít.“
„Rád bych se nechal namalovat od slavného malíře a díval se na svůj pěkný obraz. Ale abych sebe viděl malého, musel se přebalovat, sám sebe vodit do školy abych se koukal, jak se špatně učím, a pak třeba svému klonu záviděl, že chodí s mladýma holkama, to ne.“
Navíc kopie, kterou klonováním vytvoříme, nikdy nebude totožná s dárcem buňky. „Každý žije v určitém prostředí, takže bychom museli stimulovat podmínky, stejnou výživu, stejné sociokulturní okolnosti. Roli hraje i děloha matky, jak byla matka vyživována, jestli byla ve stresu. Takže přesná kopie to nikdy nebude.“
Vědci prý už na klonování lidí v podstatě nemyslí, říká Fulka. „Nevadilo by to, kdyby byla absolutní záruka, že klon nebude mít žádný defekt. Ale klonování lidí není jednoduché. Je to delikátní technika, nemůže to dělat každý a jakékoliv nepřesnosti, odchylky nebo negativní vlivy by mohly vést k tomu, že klon by byl abnormální.“
Biolog pochybuje, že se lidé klonují aspoň někde mimo Evropu, když zde platí zákaz. „Ve Spojených státech je to za určitých okolností možné, ale cílem klonování je vytvořit kmenové buňky.“
„Kdybyste chtěl mojí kopii, tak byste vzal nějakou mojí tělní buňku, pak vejce, z něho vyňal jeho vlastní genetickou informaci a přenesl tam jádro mojí buňky. Pak byste vývoj nějak nastartoval, třeba elektrickým pulsem. Embryo, když by vše bylo v pořádku, by se začalo vyvíjet, a po 5 dnech by se přeneslo do dělohy příjemkyně, která by mě donosila.“
„Máme klonování, kdy vytváříme kopie, a pak máme klonování, kdy vytváříme buňky. Ty změníme na ty, které jsou poškozovány například Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou, a na nich se mohou zkoumat příslušné genetické zásahy nebo i nové léčebné prostředky.“
Biolog si přesto nemyslí, že by klonování jako technika usnula. „Máme vymírající zvířata, hrozí například vyhynutí nosorožce.“
„Je tu ale komplikace, že když chcete něco takového dělat, tak potřebujete mít jistotu na pět až deset let. Muselo by se najít sponzorství několika pracovišť, a to tu neexistuje. Takže zatím podobné činnosti všichni dělají bokem, a to pak nevede ke kýženému cíli,“ připomněl zásadní roli peněz ve vědě Josef Fulka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
