Hornina tvořená plasty
Na havajských plážích objevili geologové nový typ horniny, který úzce souvisí s lidskou činností. Z části ji totiž tvoří plasty.
Syntetické organické polymery čili plasty jsou velmi trvanlivé a jejich poločas rozpadu se pohybuje ve stovkách až tisících let. Tato doba se zvyšuje v chladném klimatu a tam, kde jsou plasty pohřbeny pod vrstvou sedimentů nebo spočívají na mořském dně, kam dopadá málo ultrafialových paprsků. Nedávná studie vědců, kteří zkoumali dno kalifornské zátoky Monterey Bay v hloubce 25 až 3971 metrů, ukázala, že plasty zde tvoří 33 % veškerého odpadu. Obrovská množství se ale samozřejmě nachází i u hladiny oceánu, kde tvoří odpadkové skvrny, v jezerech, řekách a na pevnině. Plasty se dokonce mohou zachycovat v arktickém ledu.
Vzhledem k tomu se někteří vědci domnívají, že plasty se časem stanou součástí fosilního záznamu, který bude definovat epochu "antropocénu". Tímto pojmem se někdy označuje epocha, v níž lidská činnost globálně ovlivňovala zemský ekosystém. Tuto možnost nyní zvýšil objev z pláže Kamilo Beach na Havaji. Geoložka Patricia Corcoranová ze Západoontarijské univerzity a její kolegové zde objevili zcela nový typ horniny, který pojmenovali jako plastiglomerát. Tvoří jej roztavené kusy plastu slepené s plážovými sedimenty, úlomky lávy, kusy korálů, schránkami měkkýšů a dalším odpadem. Složení plastiglomerátů je proměnlivé a v některých kusech se ještě dají rozeznat kusy plastových rybářských sítí či obalů potravin. Na jejich vzniku se zřejmě podílely táborové ohně, v nichž se plasty roztavily a promíchaly s přírodními materiály, případně mohly zatéci do okolních hornin. Podobné "kameny", jako jsou ty z Kamilo Beach, však byly objeveny i na jiných místech Havaje, kde mohla plasty roztavit i sopečná činnost.
Smíchání plastů se sedimenty zvyšuje hustotu materiálu: ta se u plastových částic typicky pohybuje mezi 0,8 a 1,8 g/cm 3, v plastiglomerátech však dosahuje 1,7 až 2,8 g/cm 3. Nejvyšší je u těch, které jsou bohaté na čedičové oblázky. Zvýšení hustoty zesiluje pravděpodobnost, že se plasty jako součást plastiglomerátů ocitnou na dně moře či pod vrstvou sedimentů. A právě tam je podle vědců nejvyšší šance, že přetrvají celé věky a budou vypovídat o období antropocénu.
Zdroj: GSA Today
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
