Hollandová ve filmu obviňuje celou Evropu. Polští politici ji kritizují, ale ani ho neviděli, tvrdí publicista Sladký
Polská režisérka Agnieszka Hollandová získala za svůj film Hranice zvláštní cenu poroty na festivalu v Benátkách. Dočkala se ale také urážek a vyhrožování. Polský ministr spravedlnosti Zbygniew Ziobro přirovnal její dílo k nacistické propagandě. „Sama to označuje za absurdní, čemuž lze dát za pravdu. Stojí za tím dlouholeté trauma Poláků, kteří se cítí být oběťmi v situacích, kdy jsou neprávem označeni za viníky,“ míní filmový kritik a publicista Pavel Sladký.
Jako příklad uvádí spojení „polský koncentrační tábor“, které vyvolává velké pozdvižení a řada zahraničních politiků se za něj už musela omlouvat.
„Jsou dotčení, že někdo kritizuje Polsko za jeho hodnoty a politiku. Berou to jako útok na celý národ, Agnieszka Hollandová se v jejich očích stává agresorem, který svým kritickým názorem rozděluje polskou společnost,“ dodává.
Sladký podotýká, že film zatím v Polsku nebyl k vidění a nikdo z politiků, kteří se o něm tak kriticky vyjadřují, svá slova nemůže založit na přímé zkušenosti. Vycházejí třeba z rozhovorů, které Hollandová poskytla: „Myslím, že polské úřady se budou moct cítit nespravedlivě obviňováni, teprve až ten film uvidí.“
Film má přitom celoevropský přesah a na tom si prý režisérka dala záležet: „Je sice zasazen do konkrétních reálií Polska, do probíhající krize na hranicích, ale zároveň obviňuje Evropu z toho, že nedostává vlastním hodnotám a nechává se přesvědčit, že migranti nejsou lidé, ale projektily Alexandra Lukašenka.“
Čtěte také
Mezinárodní kritika snímek přijala pozitivně a na festivalu v Benátkách obdržel i zvláštní cenu poroty. Snímek pojednává o migrační krizi na bělorusko-polské hranici, a to z několika různých perspektiv: rodiny z Blízkého východu, lidí z neziskových organizací pomáhající na hranici, polského pohraničníka, který neustále vrací uprchlíky na běloruskou stranu a čím dál víc ho hryže svědomí. A nakonec ženy, která se do regionu přistěhovala za klidným životem, stane se ale svědkyní ošklivé tragédie.
Otevřená kritika
Sladký nevylučuje, že kritika ze strany vládních politiků je motivována i snahou udělat z toho téma předvolební kampaně. Hollandová je v posledních letech považována za opoziční tvůrkyni. Ve svých filmech se často věnuje etickým otázkám a dějinám Evropy během a po druhé světové válce, včetně těch českých.
Čtěte také
„Je potřeba říct, že nový film je podstatně konkrétnější a tvrdší v kritice. Zaznívá i jméno prezidenta Andrzeje Dudy, čili je o poznání jako drsnější a přímočařejší než její filmy z posledních 20 let. Je to mnohem palčivější téma pro mnohem více Poláků i Evropanů, pro které bude to, co ve filmu ukazuje, těžké skousnout,“ srovnává.
Hollandová pro film vůbec nepožádala o polské veřejné financování, protože by prý peníze stejně nedostala a mohlo by to přinést další problémy. Sladký ovšem poznamenává, že Polský filmový institut podporuje i projekty kritické vůči současnému Polsku, ať už jde o témata LGBTQ+ komunity či rasismu.
Podle Sladkého bude zajímavé sledovat, jak bude film divácky úspěšný v Polsku a kolik ho stihne vidět před volbami. „Nemyslím si, že v Česku ho uvidí nějaké vyšší desítky tisíc diváků, blockbuster to není,“ uzavírá s tím, že příběh migrantů a lidí, kteří jim pomáhají či naopak zamezují ve vstupu do země, jsou konstanty, které mohou filmu umožnit promlouvat k divákům podobně silně i za 20 nebo 30 let.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Vize z krize režisérky Agnieszky Holland
Co všechno jsme se skrze krizi dozvěděli o světě, ve kterém žijeme? I na to se snaží odpovědět série esejů 21 osobností.
-
Naše země se přiblížily ke komunismu s nacionalistickou a bezpečnou tváří, soudí Agnieszka Holland
Agnieszka Holland patří mezi přední režisérky a scenáristky. Získala desítky nominací a ocenění. Témata filmů hledala především v dobách nacismu a komunismu. (repríza)
-
Ceny Paměti národa pod vedením Agniezsky Holland
Na výročí sametové revoluce 17. listopadu se v pražském Žofíně koná velkolepá oslava: Ceny Paměti národa. Ocenění lidem, kteří ve svém životě prokázali, že čest, sv...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.