Hlubinný rybolov vytváří podmořské pouště
Hlubinný lov ryb do vlečných sítí a zemědělství mají něco společného: obojí za sebou může zanechat neúrodnou poušť s nízkou biodiverzitou.
Hlubokomořské ekosystémy mají na fungování naší planety zásadní vliv, který zřejmě ještě nedokážeme plně docenit. Zároveň je už ale začínáme citelně narušovat. Studie vedená italskými vědci upozorňuje na degradující vliv takzvaného trawlingu – techniky rybolovu, u které se za lodí či loděmi (trawlery) táhne velká síť. Podle toho, v jaké výšce se vlečná síť pohybuje, můžeme rozlišit dva základní druhy trawlingu: pelagický trawling ve středních hloubkách, který je spojen s mizením lovných druhů ryb, a hlubinný trawling (bottom trawling), u kterého je síť vlečena po dně nebo těsně nad ním. Hlubinný trawling vznikl už ve druhé polovině 14. století a široce rozšířenou praktikou se stal koncem 19. století, ale během posledních třiceti let se jeho používání exponenciálně zvětšilo. Trawling zasahuje do čím dál větších hloubek, kde decimuje hejna ryb a narušuje ekosystémy v sedimentech.
Vědci se nyní zaměřili na dopad hlubinného trawlingu na aktivitu takzvané meiofauny - živočichů, kteří měří něco mezi 30 a 500 mikrometry a žijí v sedimentech na mořském dně v hloubce kolem 500 metrů. Výsledky jejich zkoumání ukázaly, že letité otírání měkkých sedimentů dna Středozemního moře rybářskými sítěmi má za následek velmi výrazné snížení četnosti i biodiverzity meiofauny. V takto postižených oblastech je meiofauna o 80 % méně hojná než v těch, do nichž hlubinný trawling dosud nezasáhl, a její biodiverzita je o 50 % nižší. Negativní vliv je vidět i na o čtvrtinu nižším počtu hlístů, kteří tvoří dominantní složku meiofauny.
Jeho důvodem je zřejmě neustálé víření jemných částic sedimentu a přesun živočichů žijících v sedimentech, ale také to, že mají méně potravy. Dno neustále „zametané“ vlečnými rybářskými sítěmi obsahuje víc než o polovinu méně organické hmoty, která meiofaunu živí. Degradace uhlíku, která je pro hlubokomořské ekosystémy nesmírně důležitá, je tu o téměř 40 % nižší. Vědci tak vliv hlubinného trawlingu přirovnávají ke ztrátě úrodnosti půdy v důsledku zemědělství a vzniku pouští v suchozemských ekosystémech.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
