Hlubinný rybolov vytváří podmořské pouště

Malá rybářská loď využívá vlečných sítí k lovu krevet

Hlubinný lov ryb do vlečných sítí a zemědělství mají něco společného: obojí za sebou může zanechat neúrodnou poušť s nízkou biodiverzitou.

Hlubokomořské ekosystémy mají na fungování naší planety zásadní vliv, který zřejmě ještě nedokážeme plně docenit. Zároveň je už ale začínáme citelně narušovat. Studie vedená italskými vědci upozorňuje na degradující vliv takzvaného trawlingu – techniky rybolovu, u které se za lodí či loděmi (trawlery) táhne velká síť. Podle toho, v jaké výšce se vlečná síť pohybuje, můžeme rozlišit dva základní druhy trawlingu: pelagický trawling ve středních hloubkách, který je spojen s mizením lovných druhů ryb, a hlubinný trawling (bottom trawling), u kterého je síť vlečena po dně nebo těsně nad ním. Hlubinný trawling vznikl už ve druhé polovině 14. století a široce rozšířenou praktikou se stal koncem 19. století, ale během posledních třiceti let se jeho používání exponenciálně zvětšilo. Trawling zasahuje do čím dál větších hloubek, kde decimuje hejna ryb a narušuje ekosystémy v sedimentech.

Hlubinné trawlery vlečou síť po dně nebo těsně nad ním. Tento trawler, Celtic Explorer, je ale výzkumnou lodí - ilustrační foto

Vědci se nyní zaměřili na dopad hlubinného trawlingu na aktivitu takzvané meiofauny - živočichů, kteří měří něco mezi 30 a 500 mikrometry a žijí v sedimentech na mořském dně v hloubce kolem 500 metrů. Výsledky jejich zkoumání ukázaly, že letité otírání měkkých sedimentů dna Středozemního moře rybářskými sítěmi má za následek velmi výrazné snížení četnosti i biodiverzity meiofauny. V takto postižených oblastech je meiofauna o 80 % méně hojná než v těch, do nichž hlubinný trawling dosud nezasáhl, a její biodiverzita je o 50 % nižší. Negativní vliv je vidět i na o čtvrtinu nižším počtu hlístů, kteří tvoří dominantní složku meiofauny.

Spouštění vlečných sítí

Jeho důvodem je zřejmě neustálé víření jemných částic sedimentu a přesun živočichů žijících v sedimentech, ale také to, že mají méně potravy. Dno neustále „zametané“ vlečnými rybářskými sítěmi obsahuje víc než o polovinu méně organické hmoty, která meiofaunu živí. Degradace uhlíku, která je pro hlubokomořské ekosystémy nesmírně důležitá, je tu o téměř 40 % nižší. Vědci tak vliv hlubinného trawlingu přirovnávají ke ztrátě úrodnosti půdy v důsledku zemědělství a vzniku pouští v suchozemských ekosystémech.

Následky hlubinného rybolovu do vlečné sítě

Zdroj: PNAS