Hledá se náhradní babička a děda. Komunitní centrum Spoj dva světy propojuje osamělé seniory s dětmi bez prarodičů

„Naše organizace propojuje svět osamělých seniorů, kteří nemají vlastní rodinu nebo se s tou svou nestýkají. A potom svět rodin s dětmi, kterým třeba chybí babička nebo dědeček,“ popisuje Volfová.

Čtěte také

Rodičovství je zrcadlo nastavené sobě samému, říká jáhen Miencil. Se svým partnerem vychovává adoptované dítě

„Dochází k posílení mezigeneračních vztahů tam, kde chybí nebo jsou nedostatečně přítomny. Hlavně ti senioři mají možnost seberealizace, jsou nějakým způsobem užiteční, kapacita jejich volného času je naplněna,“ dodává k tomu Peštová.

Člověku, který žije v osamění, se totiž podle nich může výrazně zužovat životní prostor a rozhled jen na prostředí, kde bydlí. „Ten akční rádius může být hodně úzký. Jenom si dojít na nákup, potom k lékaři nebo do lékárny,“ nastiňuje Volfová.

„Tím, že obohatíme osamělému seniorovi život o další vztahy, můžeme mu dát nějakou novou energii, chuť do života, pocit toho, že o něj ještě někdo stojí, že může předat své zkušenosti, životní moudro.“

Další milující osoba

U dětí jde pak o nahrazení vztahu s prarodičem nebo v případě nefunkčních, narušených vztahů v rodinách, způsobených například rozchodovými či porozchodovými konflikty, které mají často dopad na celou rodinu.

Čtěte také

Jsme takoví rodiče, jaká je současná společnost: úzkostnější, zaměřená na komerci a výkon, myslí si psycholožka

„Může se to týkat ale i rodičů, kteří už mají svoje děti, ale sami prošli ústavní péčí a nemají vazby na svoji primární rodinu. V těchto všech případech je to pro to dítě další milující osoba,“ říká Volfová.

„Úkolem toho seniora není vychovávat, ale přirozená autorita tam často bývá. A v rodinách, kde docházelo k nějaké patologii, třeba k domácímu násilí, tak se může jednat o korektivní zkušenost. Dítě zjistí, jak by ten vztah měl vypadat.“

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Markéta Vozková.