Hlasy a ohlasy Svobodné Evropy v porevolučním kvasu
Hlasy a ohlasy – na tento pořad Svobodné Evropy si jistě posluchači a pamětníci této stanice vzpomenou. Šlo vlastně o obdobu toho, co dnes dělají veřejnoprávní i komerční média poměrně hojně. Zprávy z vašeho kraje, o tom, co se událo v tom či onom městě, městečku nebo vesnici.
Bývají atraktivní nejenom pro lidi, kteří tam žijí, ale i jako mozaika toho, jak země žije ve stínu centra velké politiky a politických her.
Ty jsou často napínavé, ale mnoho normálních lidí začnou brzy unavovat. Hlasy a ohlasy se vždy snažily o to, aby takový obraz země svým posluchačům přinesly, a to za pomocí řady externích spolupracovníků.
Jak dělat žurnalistiku?
Tak jako celé schéma Svobodné Evropy vysílané tehdy ještě z Mnichova musela i česko-slovenská půlhodinka projít nějakou změnou.
Čtěte také
Ta změna byla samozřejmě podstatná – tehdy ještě mnichovská redakce se už nemusela spoléhat jen na psané materiály.
Ale mohla víc využívat telefonátů nebo i reportáží natočených na místech, kde se počátkem roku 1990 něco dělo. Jak vyplývá z letopočtu, dělo se samozřejmě všude a hodně. Tentokrát bude Archiv Plus skutečně připomínat mozaiku nejrůznějších témat.
Posluchači mohli slyšet například rozhovor natočený v jedné klíčové novinové redakci – s redaktorem Mladé fronty Jindřichem Štěpánkem rozmlouval kolega ze Svobodné Evropy Karel Moudrý.
Jak se učit svobodně psát? Jaká je odpovědnost šéfredaktora? A kde začíná bulvarizace? Takové a podobné otázky přišly na řadu už pár týdnů po listopadu 1989 a odpověď na ně nebyla vždy samozřejmá.
Touha po politických stranách
Některé z událostí, které v prvních týdnech roku 1990 hýbaly českou i slovenskou společností (nezapomeňme, pořad vznikal ještě v éře Československa a příspěvky tedy pocházely z obou federálních republik), už dnes opravdu upadly do zapomenutí.
Příkladem budiž množství politických stran a straniček, které místní aktivisté zakládali opravdu jako příslovečné houby po dešti, přičemž většina se nedožila ani červnových svobodných voleb.
Čtěte také
Hlasy a ohlasy poctivě přinášely program i kontaktní údaje na zakladatele těchto politických miniatur. Nedalo se tehdy moc rozlišovat, zda u občanů zabere víc Transnacionální radikální strana, nebo Československá strana humanistické internacionály.
Dnes už výsledek známe, ale pikantní je, že už tehdy, v době, kdy se politické stranictví po komunisty zmrzačené politické krajině sotva otřepávalo k životu, se mnohé tyto nové formace už rovnou a preventivně vymezovaly vůči tradičním politickým stranám.
Nejspíš česká politická choroba. Mezi zprávami o nových stranách se dokonce objevila seriózně vypadající informace o založení Strany permanentní opozice za demokracii, která měla fungovat na důsledném principu setrvání v opozici vůči každé vládnoucí skupině. A to i tehdy, pokud by získala rozhodující většinu hlasů ve volbách. Byl to dobový vtip, vůbec ne špatný.
Znamením doby byly pochopitelně pomníky. Zatímco se ve veřejném prostoru začaly objevovat porůznu poschovávané sochy Masaryka či Beneše, dosavadní prominenti byli hromadně ze soklů odváženi a ocitali se ve skladech technických služeb nebo kdesi mezi kopřivami na dvorech sběrných surovin.
V záplavě Gottwaldů, Leninů nebo Zápotockých se ovšem tu a tam vyskytl i nějaký ten Stalin. Jeden z těchto už v té době raritních diktátorových pomníků v Zábřehu na Moravě se dokonce městská radnice pokusila zpeněžit prodejem do zahraničí. Pro zajímavost: město Záhřeb Stalina v té době cenilo na 50 tisíc amerických dolarů. Peníze měly jít na bohulibý účel dostavby nemocnice, nicméně socha se neprodala, alespoň ne v té době.
StB, která stále nespí
Mezi temnější kapitoly v reportážích a telefonátech pro Hlasy a ohlasy z prvních týdnů roku 1990 patří kromě zpráv o místních bojích kvůli krajským či okresním sídlům KSČ i zprávy o pomalu vadnoucím vlivu estébáků.
Čtěte také
V pořadu se množily zprávy o tom, že se hotelům s mezinárodní klientelou daří složitě zbavovat se dosavadních služeb StB.
Agenti tajné policie se v té době například snažili jaksi samoobslužně přeškolit na profesi hotelových detektivů, a tato transformace jim zřejmě připadala zcela normální, přehled přece musí být, že.
Zdálo se, že mnozí agenti StB jako by i na začátku roku 1990 hodlali chodit do práce a věnovat se dosavadní činnosti, jako by se nechumelilo. A netýkalo se to jen hotelů a sledování turistů. Příklad ze šumperského ČSAD, tedy dopravní firmy, je dost vypovídající.
A jako atypický pozdrav z jiné části světa si budete moci poslechnout i kousek rozhovoru newyorského zpravodaje Svobodné Evropy Karla Jezdinského s tehdy téměř stoletým dr. Karlem Steinbachem, lékařem a dávným přítelem Karla Čapka.
Víc v audiozáznamu pořadu Archiv Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.