Historik: Motivací k účasti Vlasovců v Pražském povstání bylo i nepadnout do sovětského zajetí

5. květen 2016

Pražské povstání symbolizovalo v dobách komunismu okázalé oslavy komunistické práce a osvobození Československa „slavnou Rudou armádou". Jak se vyvíjí více než dvě dekády po revoluci pohled historiků na Pražské povstání, událost, která si vyžádala tisíce lidských obětí?

„V prvních hodinách se věřilo, že i pražská posádka bude kapitulovat,“ vzpomněl v pořadu Magazín Leonardo historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Teprve z noci z 5. na 6. května, když se začaly blížit německé kolony, se zjistilo, že se bude o Prahu bojovat, dodal znalec.

Těmi, kteří pomohli Praze byli i Vlasovci, kteří bojovali zprvu za Prahu, potom ale odešli směrem na západ. Proč se postavili na stranu pražských povstalců, ale potom je opustili?

„Ruská osvobozenecká armáda vypověděla německému velení poslušnost už koncem dubna, tedy ještě dřív, než se dostala do českých zemí. Samozřejmě, že základním motivem byla záchrana před sovětským zajetím,“ vysvětlil Kokoška.

Podle něj docházelo k celé řadě incidentů a hrozil i rozpad velitelské struktury, kdy by některé jednotky vypověděly poslušnost. „To byl další motiv, proč se Vlasovci účastnili bojů v Praze.“

„A proto odcházeli i z noci ze 7. na 8. května, protože už věděli, že sem budou postupovat jednotky Rudé armády. V podstatě šlo o akci, které jim měla umožnit se dostat do amerického zajetí,“ zopakoval historik.

Logo

Jak můžeme s odstupem hodnotit dosah Pražského povstání na českou státnost? Zachránilo Českou republiku a uchránilo její územní celistvost?

„Mělo vojenský význam, určitě patří k pozitivní tradicím, které tu máme,“ potvrdil expert.

Násilné excesy Pražanů na německém obyvatelstvu v době povstání rozhodně nebyly něčím neobvyklým . „Nejedná se o žádné pražské specifikum,“ upozornil Kokoška.

Souvislost s Pražským povstáním není bezprostřední, spíše hraje roli jakéhosi motivačního prvku, protože v průběhu bojů jednotky SS prováděly celou řadu brutálních zásahů, doplnil historik.

„Podle mě je to skutečně záležitost té tzv. nulté hodiny, tedy nashromážděné nenávisti, která tady byla v letech okupace vyostřeného nacionalismu, což jen dokazuje to, že se pak tyto události táhly několik měsíců,“ konstatoval Stanislav Kokoška.

autoři: dst , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.