Dvacetiletý Miroslav Hampl v roce 1952 pronesl na důl Slavkov civilní šaty, převlečenému politickému vězni předal vypůjčenou legitimaci zaměstnance a provedl ho přes bránu.
Takový výhled už nikdy mít nebudu, říká vídeňská Češka Zuzana Brejcha při vzpomínce na bývalý domov. V roce 1968 bydlela na Palackého náměstí a z okna viděla pražské mosty.
O Janu Klosovi (1941) se píše jako o jednom z „klíčových pedagogů katedry animace“ na pražské FAMU, případně jako o „hvězdě“ animovaného loutkového filmu.
Zvěrstva let 50. let jsou v roce 1962 jen velmi nedávnou minulostí a uvolněnější část let 60. je teprve přede dveřmi. A právě tehdy dochází k zatčení Rudolfa Baráka.
Kult dítěte byl jednou z vděčných ikon komunistické propagandy. Vrchol této každoroční vlny pravidelně nastával 1. června, kdy se ostentativně slavil Mezinárodní den dětí.
Stalinistický pedagog, pro kterého bylo klíčovým prvkem výchovy heslo „škoda rány, která padne vedle“. I tak bývá dodnes vnímán Anton Makarenko...
Odejít do emigrace znamená vždycky veliký zářez do osobního života. U Petra Cejnara to platilo dvojnásob.
Před 74 lety řádili v českém pohraničí vojáci, partyzáni a revoluční gardy. Vyháněli Němce za hranice, vraždili, znásilňovali a kradli.
I domy mají své příběhy. Odráží se v nich doba, kdy vznikly, i osobnost jejich tvůrců a stavitelů. A také osudy jejich obyvatel.