Historie

Poválečná polodemokracie v Československu končí. Komunisté využívají chyb svých politických oponentů a přesouvají konečný zápas na ulici. 

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o řešení politické krize.

Modré uniformy, brigadýrky, na rukávu červená páska s písmeny LM. Tak vypadali Lidové milice. Hráli důležitou roli v únoru 48, při kolektivizaci i v roce 1969.

„My vás oběsíme, ať se přiznáte, nebo ne,“ řekl vyšetřovatel StB v únoru 1951, když měl v ruzyňské věznici u výslechu bývalého náměstka ministra vnitra Josefa Pavla.

Člověka utváří jeho rozhodnutí. A první veliké, dospělé rozhodnutí činíme o tom, co budeme v životě dělat, zamýšlí se v dokumentu Slobodanka Radun.  

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují řešení. Podle doktora Davida Tomíčka z ústecké univerzity si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

V září 1990 se stal neznámý zootechnik předsedou Československé strany lidové. Vvypadalo to na beznadějnou misi v straně, která působila dojmem partaje zahnané do kouta.

„Já chodil na konzervatoř. Tam jsem se učil trochu zpívat a taky jsem chodil k Janáčkovi do fonetiky a vůbec jsem se nezajímal o drama, o herectví,“ vyprávěl Hugo Haas.

Období mezi koncem 2. světové války a únorem 1948 je obdobím tzv. třetí republiky, které bylo zdánlivě demokratické. Bylo to tak opravdu?