-
Sklepy pod Zelňákem aneb historie brněnského podzemí. Je pod Petrovem podzemní jezero?
Pod brněnským Špilberkem bude jezdit „šalina“. Pod Petrovem je podzemní jezero, na kterém se můžete plavit na loďkách. Z Brna až do Rakouska vede tajná podzemní chodba.
Vždyť ty jsi vinna! Já nevěděla, čím. Příběh Věry Doleželové a Ingeborg Cäsarové, vězněných dívek
Tábor ve Svatobořicích u Kyjova má dlouhou historii: vznikl v roce 1914 jako baráková kolonie pro uprchlíky před ruskou frontou z Haliče a Bukoviny.
„Ještě jednou vidět nohy Marlene Dietrich,“ přál si před smrtí český šlechtic Alexander Kolowrat
Narodil se 29. ledna roku 1886 ve Spojených státech amerických. Nejčastěji mu říkali Sascha. Byl také automobilovým závodníkem, letcem, milovníkem života a krásných žen.
Archiv Plus: Lidská tvář Jiřího Pelikána
Pavel Hlavatý připomíná prostřednictvím rozhlasových nahrávek Jiřího Pelikána, významnou osobnost komunistického Československa i exilu sedmdesátých a osmdesátých let.
Chartista František Vaněček a jeho cesta z Rudého práva do kotelny
Když se 17. listopadu 2009 v Praze konala u příležitosti 20 let od listopadu 1989 konference Cesta z okovů, Václav Havel vyzdvihl i úsilí chartisty Františka Vaněčka.
„Umírám jako voják v poli…“ Generála Heliodora Píku zatkli v nemocnici, popraven byl před 70 lety
Třicet řádů a medailí za válečné zásluhy obdržel generál Heliodor Píka. Přesto skončil rozhodnutím komunistů na popravišti, bylo mu tehdy pouhých 51 let.
Pomohl politickému vězni na svobodu, sám šel na tři roky do lágru. Příběh Miroslava Hampla, horníka
Dvacetiletý Miroslav Hampl v roce 1952 pronesl na důl Slavkov civilní šaty, převlečenému politickému vězni předal vypůjčenou legitimaci zaměstnance a provedl ho přes bránu.
Rok 1968 mi obrátil život naruby: Jednou uprchlík, vždycky uprchlík. Příběh Zuzany Brejchové
Takový výhled už nikdy mít nebudu, říká vídeňská Češka Zuzana Brejcha při vzpomínce na bývalý domov. V roce 1968 bydlela na Palackého náměstí a z okna viděla pražské mosty.
Znárodnění majetku škůdce lidu. Příběh Jana Klose a jeho rodiny
O Janu Klosovi (1941) se píše jako o jednom z „klíčových pedagogů katedry animace“ na pražské FAMU, případně jako o „hvězdě“ animovaného loutkového filmu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 224
- 225
- 226
- 227
- 228
- 229
- 230
- 231
- 232
- …
- následující ›
- poslední »