Historie

Rok 1962 nepatří v československé kronice 20. století k těm nejvýznamnějším. Přesto na podzim toho roku došlo v Praze k něčemu, co by dřív nemyslitelné.

Po několika letech normalizace se komunistům stal „malér“. Na scéně se totiž objevila Charta 77 se svým prohlášením z ledna 1977. 

V roce 2008 jsme s kameramanem vylezli na věž kostela sv. Jiří v Horním Slavkově. Byl z ní výhled na zasněženou krajinu a na hřbitov, kde leží těla pěti politických vězňů.

Je mnoho příkladů, které ilustrují „bratrskost“ vztahů mezi komunisty v Praze a v Moskvě před rokem 1990.

Nejen války plodí oběti. Své mrtvé může mít i mír. Důkazem je smrt egyptského prezidenta Anvara Sadata, zavražděného před čtyřiceti lety 6. října 1981.

„Ruce vzhůru, vzdejte se, jste zatčen.“ Věta, kterou si spojujeme s policejním zatýkáním. Gestapáci ani estébáci podle zatýkaných takto mírná slova nepoužívali.

Oblast Vitorazska je spojená s poválečnými dramaty. To je ale až nepovedená tečka za historií po dlouhá staletí trvajícího soužití Čechů a Rakušanů. 

Druhá polovina válečného roku 1941 byla plná klíčových událostí. Německá armáda postupovala na východě k Moskvě, v protektorátu zněly reportáže z tiskárny Melantrich.

Ve Španělsku byla v roce 1969 objevena mrtvola Vjekoslava Luburiće; muže, který za 2. světové války velel síti chorvatských koncentračních táborů.