Po krutých zločinech druhé světové války musel pro jejich pachatele přijít trest. Ale jaký trest?
Příběh Karla Kukala propojuje skautskou odvahu s pobytem v komunistickém lágru a nakonec odchodem do exilu.
Karel Hoffmann, Miloš Marko a Zdeněk Hejzlar. Tři ředitelé Československého rozhlasu, jejichž osudy propojila jedna srpnová noc.
V srpnu 1969 uplynul rok od doby, kdy se Československo stalo okupovanou zemí, a blížilo se smutné výročí. Připravovali se na něj jak nespokojení občané, tak bezpečnost.
Bratři Jeníkovi jeli 21. srpna 1968 autem do Tanvaldu, aby protestovali proti sovětské invazi. Cestou projížděli Desnou, kde viděli havárii sovětské cisterny plné benzínu.
Ženy v komunistickém Československu nemohly svobodně volit, ani se vyjadřovat, přesto měly alespoň zpočátku některá práva, která jim na Západě mohli závidět.
21. srpen je v našich moderních dějinách spojen s událostmi roku 1968. Mnoho zajímavého se ale stalo i v roce 1989.
Kolik cti, tolik hany, říká staré anglické přísloví. Týká se těch, kteří jdou takzvaně proti proudu. Takový byl i lékař František Kriegel.
Disident, novinář, spisovatel a několikanásobný vězeň komunistického režimu – to byl Jiří Lederer, jedna z klíčových osobností české žurnalistiky roku 1968.
