Historie

Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut, obsazených policisty. Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let.

V temném rozsáhlém podzemí pod bývalým pomníkem Stalina v Praze na Letné se 1. října otevřela výstava Paměť národa.

S nemanželskými dětmi panovníků se setkáme v českém prostředí stejně jako za hranicemi. A přestože to, že se to na první zamyšlení nemusí zdát, v dějinách měli své místo.

„Pro mě to bylo, jako když do sebe zapadnou poslední dílky skládačky. Bylo to božské. Můj největší okamžik. Ti z vás, kdo nikdy nebádali, nemáte tušení, jaký je to pocit.“

Na podzim 1944 odjížděly z ghetta Terezín poslední transporty na východ, údajně „k pracovnímu nasazení“, ve skutečnosti však do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau.

Československá tisková kancelář zahájila činnost 28. října 1918, ve stejný den, kdy občané oslavovali Československou republiku založenou na demokratických principech.

Děj začíná v domě U Mouřenína na rohu pražských ulic Mostecká a Lázeňská, pár kroků od Karlova mostu. Děd Josefa P. Skály si tam v roce 1906 otevřel prosperující koloniál.

Genocida. Slovo, za kterým se skrývá řetězec nespočetných ukrutností, rodinných a osobních tragédií.

„Skutečně velký duch zmatky ve svém srdci neinzeruje,“ napsal Miroslav Holub (1923-1998), jeden z našich nejpřekládanějších básníků. Jeho básně byly přeloženy do 38 jazyků.