Historie na okraji slovácké obce: internační tábor ve Svatobořicích u Kyjova

Tamní budovy sice už dlouhá desetiletí slouží jiným účelům, ale i dnes si díky nim můžeme reálně představit prostor, kde byly jako rukojmí vězněny stovky občanů protektorátu Čechy a Morava.

Příběh tábora sahá až do let první světové války, kdy zde vzniklo středisko pro uprchlíky z Haliče. Během první republiky bylo v táboře emigrační středisko pro Slováky směřující do Ameriky a ve 30. letech chudobinec spravovaný městem Brnem. Posléze zde byli internování henleinovci a čeští uprchlíci z Němci zabraného pohraničí.

V první polovině 40. let pak tábor sloužil nacistické moci coby internační středisko českých občanů. Převážnou část osazenstva tábora tvořili příbuzní odbojářů, uprchlých politiků nebo vojáků. Na podzim roku 1942 sem svezli stovky osob různých generací i sociálního původu.

1 - vstupní brána do dolní části tábora|foto: Petr Slinták

Zpočátku byli ve Svatobořicích vězněni i Židé. Jejich pobyt v táboře byl sice krátký, ale o to trýznivější. Jestliže ostatní vězni trpěli především hladem, Židé museli vykonávat těžké práce a plnit samolibé rozkazy velitelů.

Přímo v táboře zemřely na tři desítky vězňů. Mnohem více jich skonalo poté, co byli krátce před smrtí propuštěni domů nebo přesunuti do špitálu. Židé však byli buď transportování do Terezína, nebo rovnou do Osvětimi. Většina ostatních vězňů musela doufat v to, že se dočkají osvobození. K němu došlo v dubnu 1945.

5 - plastika sochaře Pelikána umístěná v základní škole|foto: Petr Slinták

Svatobořická odbojová skupina vězněné průběžně informovala o situaci na frontě a organizovala ilegální dodávky potravin. Pomáhat zbídačeným vězňům se snažily i desítky venkovanů.

Internovaní často vzpomínali se slzami v očích na první svatobořické Vánoce roku 1942, kdy skupina obyvatel obce přišla k plotu tábora, aby uvězněným zazpívala koledy. Zpestřovat monotónní život v táboře se snažili i vězni samotní. Občas bylo možné zahrát si divadlo nebo si primitivním nářadím něco vyrobit.

Dolní část někdejšího svatobořického tábora dnes slouží jako podnikatelská zóna a patrové domy, kde byly vězněny ženy, jsou přebudovány na byty. Skromný památníček postavený u hlavní silnice, která dělila obě části lágru, je symbolickou připomínkou pohnutých dějin místa.

Svatobořický rodák, právník a historik, dr. Jan Kux se s kolegy nyní snaží realizovat záměr muzejní expozice v jednom z dochovaných objektů. Doposud návštěvníkům obce a zájemcům o historii slouží pouze skromná tematická výstavka v místní základní škole.

7- historik Jan Kux|foto: Petr Slinták

Drobnou revitalizací by měla projít i lokalita někdejšího táborového hřbitova, který leží ve stráni nedaleko tábora obklopen vinicemi a poli. Zajímavým kamínkem v mozaice pozoruhodné historie lokality je někdejší existence romské osady, která se nacházela nedaleko tábora.

4 - model tábora vyrobený školáky|foto: Petr Slinták