Helena Kučerová. Špionka, která žádné špionážní informace nepředala

„Náš pracující lid rozdrtil další nebezpečné hnízdo banditů, zrádců národa ve službách amerických válečných štváčů,“ psalo 16. března 1952 Rudé právo o rozsudku nad dvanáctičlennou „špionážní a teroristickou skupinou Josefa Pavelky“. Mezi odsouzenými byla i 23letá Helena Kučerová.

Čtěte také

Josef Urválek žádal smrt pro bezmála 30 lidí. „Nechť rozsudek dopadne jako železná pěst bez nejmenšího slitování,“ řekl

Sekretářce jednoho pražského podniku se stalo osudným, když ji v létě 1950 kamarádka poprosila, aby zavolala Williamu Oatisovi, vedoucímu pražské kanceláře americké tiskové agentury AP. Kučerová na rozdíl od své kamarádky uměla dobře anglicky. Oatis požádal Kučerovou o schůzku. Sešli se na Barrandovských terasách a nejspíš si u kávy zanadávali na to, jak jsou v Československu už dva roky u moci komunisté.

Jak se věci odehrály doopravdy, o tom nevíme, a věřit tomu, co Státní bezpečnost později Kučerovou donutila vypovídat – zkazkám o tom, že Oatisovi předávala „špionážní zprávy hospodářského, vojenského a politického charakteru“ – lze těžko. Rudé právo Kučerovou označilo za „prohnanou špionku“. Od soudu odešla s nejnižším rozsudkem z dvanácti odsouzených: s patnácti lety vězení. Už v létě 1956 ale inspekce ministerstva vnitra konstatovala, že u Heleny Kučerové „nebylo zjištěno nic, co by zakládalo skutkovou podstatu nějakého trestného činu“.

Čtěte také

Opat Machalka se před 70 lety ocitl v čele vykonstruovaného procesu s řeholníky. Dostal 25 let

Na tragický osud mladé ženy to nemělo vliv: Kučerová byla vězněna od prosince 1950 do amnestie v květnu 1960. Po propuštění se scházela s bývalými spoluvězeňkyněmi a všemožně jim pomáhala. Byla za to znovu zatčena, odsouzena ke dvěma letům vězení a k dokončení předchozího trestu. Z vězení už nevyšla, zemřela za těžko představitelných okolností na neléčenou rakovinu. Pracovníci věznice v Opavě jí odmítali poslat na vyšetření. Smrt v roce 1966 byla pro ni za těchto okolností vysvobozením.

Helena Kučerová, přestože po dovršení osmnácti let strávila na svobodě už jen pět roků, byla statečná žena, která ve vězení organizovala hladovku za zlepšení hygienických podmínek a byla také jednou z pisatelek stížnosti generálním tajemníkovi OSN Dagu Hammarskjöldovi. „Je to příběh, který nezapadá do všeobecné představy o zlatých šedesátých letech,“ říká historička Pavlína Kourová.