Gulag zažil jako vězeň, komunistický kriminál jako dozorce
Svět žije olympiádou v ruské Soči. Fanouškové, sportovci a ani Mezinárodní olympijský výbor zřejmě netuší, že se jejich hotely nachází v místech, kde se rozkládal sovětský gulag.
V centru olympijského města sídlila před 2. sv. válkou správa sovětského pracovního lágru. Silnice spojující lázně na břehu Černého moře, asfaltku k turisticky oblíbené rozhledně Velký Achun a mnoho dalšího stavěly desetitisíce vězňů z tábora „Ochunlag“.
Je vlastně dost pravděpodobné, že mezi vězni umírali i Čechoslováci, kteří uvěřili propagandě, že v Rusku (tenkrát v SSSR) se žije líp. A utekli přes hranice. A to je případ i Michala Demjana. Po dvou letech sovětského gulagu se dostal, jako většina vězněných Čechoslováků, do armády. S čs. brigádou prošel východní frontu.
Po válce mu kamarádi poradili, aby šel na ministerstvo spravedlnosti a požádal o službu u Sboru vězeňské stráže. Stal se z něho bachař ve Valdicích a později na Pankráci. Říká, že to co viděl, mu připomínalo, co sám zažil v SSSR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka