Grubhoffer: Testování posiluje morálku v boji s neviditelným nepřítelem, je prima mít o něm přehled

8. únor 2022

Zdravotnická data z posledních dní naznačují, že nedochází k nárůstu počtu pozitivně testovaných a výrazně nerostou ani počty hospitalizovaných. „Měli bychom být optimističtí, ale přesto zůstat ještě v klidu a nespoléhat na to, že teď už jsme, pokud jde o pandemii, za vodou. To rozhodně ne,“ zdůrazňuje virolog Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.

Poukazuje na to, že nákaza omikronem se nyní dostává do seniorských věkových skupin a lze proto očekávat, že bude přibývat hospitalizovaných a těžších případů. „Pokud si nezachováme potřebnou sebekázeň – a teď už bude záležet vysloveně na ní , tak počty půjdou nahoru,“ varuje.

Pokud si nezachováme potřebnou sebekázeň – a teď už bude záležet vysloveně na ní–, tak počty půjdou nahoru.
Libor Grubhoffer

V praxi to znamená, že přestože končí povinnost antigenního testování v zaměstnání, je třeba být opatrný například v restauračních zařízení, kam budou mít opět přístup i neočkovaní lidé.

Čtěte také

Plošné testování ve firmách a ve školách má podle Grubhoffera nadále význam. „Velice mě mrzí, že na to rezignujeme. Přimlouval bych se za to, aby v něm pokračovali všude, kde na to mají prostředky,“ zdůrazňuje.

Nejde prý totiž jen o zachycení nakažených, kteří následně odcházejí do karantény, ale také o psychologii. „Jde o takovou bojovou morálku. Když vím, že se mám dvakrát týdně otestovat, tak vím, že je zde neviditelný nepřítel, kterému vzdorujeme. A je prima o tom mít přehled,“ podotýká.

Omikron není neškodný

Zvyšující se počet takzvaných reinfekcí Grubhoffer vysvětluje tím, že mutace omikron je do značné míry jiný virus než ten původní wuchanský, proti kterému byly vyvinuty vakcíny. Dosavadní očkovací dávky přesto podle něj nejsou zbytečné.

Čtěte také

„To, co nám v ochraně proti omikronu chybí, jsou protilátky prvního sledu, tedy koronavirus neutralizující protilátky, které neomylně cílí na Achillovu patu koronaviru. Fungují až druhosledové protilátky, které viru nedovolí, aby se příliš rozmnožil v organismu,“ vysvětluje.

Grubhoffer v této souvislosti kritizuje vládu za to, že rezignovala na osvětovou kampaň k očkování: „Dělá to na mě dojem, že se upnuli k myšlence, že omikron je doznívající varianta, po níž celé to martyrium skončí. To si vůbec nemůže myslet, je třeba držet stav nejvyšší pohotovosti.“

To, co nám v ochraně proti omikronu chybí, jsou protilátky prvního sledu, tedy koronavirus neutralizující protilátky.
Libor Grubhoffer

Ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky očekává, že nyní po uvolnění opatření opět dojde ke zvýšení denního počtu pozitivně testovaných a dalších celkově nepříznivým dopadům.

„Není to tak, že omikron je neškodný virus. Můj třikrát očkovaný mladý kolega ho teď prodělává se čtyřicetistupňovými horečkami. Není to nic bezpříznakového a připočtěme komplikace, které syndrom PIMS způsobuje malým dětem,“ upozorňuje.

Není to tak, že omikron je neškodný virus. Není to nic bezpříznakového. A připočtěme komplikace, které syndrom PIMS způsobuje dětem.
Libor Grubhoffer

Grubhoffer předpokládá, že v červnu budeme moci odložit respirátory, s pravděpodobností hraničící s jistotou prý ale na podzim přijde další vlna, ať už omikronu, nebo nové varianty.

„Stále je spousta zemí, které jsou ideálními laboratořemi pro mutagenezi cirkulujícího koronaviru. Nechci tím strašit, ale je to pořád nepoznaná záležitost,“ uzavírá.

Je chybou úplné rušení protikoronavirových opatření, ke kterému přistupují některé státy? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související