O šibenice nejde, lidé demonstrují proti autoritářství, tvrdí rektor Klíma
V médiích i na sociálních sítích probíhá už dva roky vzrušená diskuse o tom, jak správně nastavit protiepidemická pravidla a zda jsou vůbec nějaká omezení nutná. „Už v polovině roku 2020 někteří představitelé společenských věd varovali před tím, že dochází k erozi demokracie vůbec v západním světě,“ upozorňuje politolog a rektor Metropolitní univerzity v Praze Michal Klíma.
Už tehdy podle něj existovaly obavy o to, zda oprávněná obrana zdraví nezdegeneruje do až příliš velké intervence do práv a svobod lidí. „A to se dle mého stalo, dokonce v takové míře, o které si myslím, že vede nejen ke krizi demokracie v České republice, ale vůbec celého Západu,“ zdůrazňuje Klíma.
Osobnosti a profesoři, kteří měli kritické názory, byli dehonestováni za účelem je vyřadit z jakékoliv debaty.
Michal Klíma
Jako příklad této „eroze demokracie“, jak současný stav nazývá, uvádí: „Došlo k nehoráznému honu na čarodějnice, kdy osobnosti a profesoři, kteří měli kritické názory, byli dehonestováni za účelem je vyřadit z jakékoliv debaty. A miliony lidí byly vyloučeny ze společenského života. Tak já se ptám: Je toto demokracie?“ pokračuje Klíma.
Čtěte také
Sám podle svých slov prodělal onemocnění covid-19 a lékařští specialisté mu řekli, že se díky vysoké hladině protilátek nemusí nechat očkovat.
„A jako dalším milionům lidí mi bylo zakázáno chodit do restaurací. Sedl jsem si se synem do cukrárny a řekli mi, že tam nemáme co dělat,“ popisuje. Neuvádí nicméně žádná zdravotnická data, která by podepřela jeho tezi o tom, že „miliony“ lidí měly stejně jako on vysokou hladinu protilátek.
Stín farmaceutické lobby
V mnoha zemích došlo v nedávné době k protestům a demonstracím proti restrikcím zavedeným kvůli pandemii koronaviru. „Jsou to protiautoritářské demonstrace. Část médií vytrhává, že se tu a tam objevila nějaká šibenice, nacistický prapor nebo nějaký vrah,“ podotýká politolog.
Čtěte také
„Ale ta podstata je, že drtivá většina lidí nepatří do žádného extrému, ale protestuje proti tomu, co se tady děje dva roky, což je nepřípustné z hlediska demokratické společnosti. A bohužel hlavní média nedávají svobodný prostor pro dialog,“ dodává.
Zároveň se podle něj některé osobnosti a odborníci stali obětí mediálního lynče. V jednom ze svých textů pro server Echo24 zmínil imunology například Karla Drbala, Zuzanu Krátkou a Jiřího Šinkoru nebo viroložku Hanu Zelenou.
„Byly to desítky lidí, kteří byli označeni za dezinformátory, a došlo k rozdělení nejen společnosti, ale i rodin,“ uvádí Klíma.
Na upozornění, že zmíněné osobnosti byly v minulosti hosty vysílání Českého rozhlasu a nebyly nijak cenzurovány ve svém projevu, rektor Klíma reagoval tím, že nemá k dispozici žádnou analýzu a detailní přehled o médiích.
Byly to desítky lidí, kteří byli označeni za dezinformátory, a došlo k rozdělení nejen společnosti, ale i rodin.
Michal Klíma
Dochází podle něj k prohlubování umělého rozkolu ve společnosti, který prý vyvolala farmaceutická lobby usazená ve strukturách ministerstva zdravotnictví a ve vedení České lékařské komory.
Čtěte také
Žádný konkrétní příklad lobbingu nicméně politolog Klíma ani na opakovaný dotaz neuvádí.
„Byl bych rád, aby média začala konat a dělat investigativu. Abyste zjistili, kdo je v dozorčích radách těch distribučních firem, co se týká očkování, a kdo vydělává miliardy na testovacím byznysu,“ naznačuje.
Co říká na to, že se na demonstracích objevují atrapy šibenic? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Lída Rakušanová: Covid v pasti?
Třeba v Praze se dá tichá eroze ochoty dodržovat opatření pozorovat den ode dne. Někteří odborníci říkají, že se máme naučit s covidem žít. Zdá se, že už jsme s tím začali.
-
Covid vymaže vše, co jsme v genderové rovnosti vybojovali za dekády, míní socioložka Linková
„Vidíme nerovnosti v rozdělení péče o děti i to, co všechno v době lockdownů spadlo na bedra žen,“ říká socioložka Marcela Linková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.