Imunoložka Krátká: Zvládneme to bez lockdownu. Musíme ale hledat infekční lidi i mezi očkovanými
Epidemie v Česku dál sílí, roste počet hospitalizovaných s covidem, počet pacientů v těžkém stavu překročil tisícovku. Vláda v demisi nevylučuje další zpřísnění opatření. K nejrazantnějšímu lockdownu prozatím sáhnout nechce. „Dá se to zvládnout i bez něj. Máme ještě možnosti, jak lépe zařídit, aby se infekce nešířila,“ míní imunoložka Zuzana Krátká. „Lockdown už existuje. Otázka stojí, jestli se má zpřísnit – a to v každém případě,“ reaguje evoluční biolog Jaroslav Flégr.
Z epidemiologického hlediska by byl Flegr pro celoplošný lockdown. „Kdybychom chtěli, aby se nám nepřeplnily nemocnice, tak rozhodně ano. Jestli je to možné z politického hlediska, to si netroufám posoudit. Předpokládám, že zejména nastupující vláda toto velmi dobře uváží,“ vysvětluje biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Imunoložka vidí problém v tom, že se v současné době soustřeďuje testování především na neočkované.
„Do této doby jsme se zaměřovali pouze na lidi, kteří jsou neočkovaní. O nich jsme tvrdili, že roznášejí infekce. To je samozřejmě pravda. Problém je ale v tom, že nám hoří i podloží. A to jsou očkovaní, kteří mají infekci a roznášejí to ve svém okolí. Je nutné se více věnovat tomu, aby se hledali infekční i mezi očkovanými, aby byli v karanténě, léčili se,“ naznačuje zakládající členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS).
Rozhodnutí vlády v demisi, že se nově musí testovat i očkovaní lidé, kteří přišli do rizikového kontaktu, vítá. Označuje ho ale za alibistické. Kritizuje to, že před vyhodnocením testu nemusí do karantény.
„Ve chvíli, kdy čekají lidé týden nebo deset dní na to, než se jim udělá PCR test a pak teprve nastupují do karantény, je prostě špatně. A to se děje ve školách, to se děje mezi rodiči dětí a podobně,“ upozorňuje.
Myslím si ale, že v této situaci bychom se už na politiku měli vykašlat a brát i očkované jako potenciálně infekční.
Jaroslav Flegr
Samozřejmě že i očkovaní roznášejí virus, přenesou ho ale se zhruba poloviční pravděpodobností než neočkování, reaguje Flegr.
„Ale souhlasím s tím, že i ty očkované je potřeba hlídat. Úlevy pro ně byly přijaté spíš z politického hlediska, aby se co nejvíce lidí naočkovalo. Myslím si ale, že v situaci, v jaké jsme teď, kdy velmi akutně hrozí přeplnění nemocnic a kdy se omezuje poskytování léčebné péče, bychom se už na politiku měli vykašlat a skutečně brát i očkované jako potenciálně infekční,“ vyzývá biolog.
Pátá kolona covidu
Flegr je přesvědčen, že Česko bude muset k celoplošné uzávěře přistoupit. „Je to už jasně spočítané. Profesor Ladislav Dušek (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky) to dokázal úplně jasně. Pohybujeme se na horní hranici nejkrizovějšího scénáře. Takže je jasné, že k tomu dojde. Jde o to, jak rychle a jak moc to bude přísné,“ naznačuje.
Čtěte také
Problém je, jak říká, pátá kolona covidu, která se všemi prostředky snaží sabotovat opatření a zpochybňuje všechno, co by mohlo lockdown oddálit. „Jako například iniciativy Chcípl pes nebo Otevřeme Česko,“ upřesňuje.
Krátká upozorňuje, že poslední data naznačují pozitivní signály, že epidemie pomalu začíná brzdit. „Ukazuje se, že epidemie pomalinku zplošťuje a pomalinku brzdí. Takže už nejdeme do zhoršování stavu, ale ke zlepšování. A už jsem řekla, jaké kroky by vedly k tomu, aby se nám to podařilo ubrzdit rychleji a k tomu úplnému totálním uzavření nemuselo dojít,“ zdůrazňuje.
Ukazuje se, že epidemie pomalinku zplošťuje a pomalinku brzdí. Už nejdeme do zhoršování stavu, ale ke zlepšování.
Zuzana Krátká
Brzdí zrychlování, reaguje Flegr. „Teď rozhodně nezpomalujeme. Nezpomaluje se šíření infekce. Neubývá nakažených, neubývá počet hospitalizovaných. Pořád to roste a tempo růstu se zvyšuje, ale už se nezvyšuje tolik, jako se zvyšovalo před týdnem. Ale i za této situace do zdi narazíme,“ myslí si biolog.
Omikron tady tolik řádit nebude
Krátká věří, že protilátky z vakcín i imunity budou fungovat i proti nové variantě koronaviru omikron. Myslím si, že omikron tady tolik „řádit“ nebude. Ale je to spekulace, omikron tu máme tři či čtyři dny, možná týden, říká.
Čtěte také
„Do té doby, dokud neuděláme testy, kde zjistíme, jestli sérum našich lidí dokáže omikron neutralizovat – a myslím, že to bude v pohodě a že naše protilátky proti omikronu fungovat budou –, jsem docela klidná. Je ale potřeba udělat funkční testy, abychom zjistili, jestli nám tato varianta bude škodit, nebo nebude,“ vysvětluje.
Myslím si, že bychom se měli připravit na nejhorší možnost. Jestli je pravda, že omikron je infekčnější než delta, tak se máme na co těšit.
Jaroslav Flegr
Flegr optimismus imunoložky nesdílí. „Sdílím názory světové vědecké veřejnosti a zdravotních institucí. Myslím si, že bychom se měli připravit na nejhorší možnost. Obyčejná alfa se nám sem dostala a rozšířila během měsíce a zvedla na počty nakažených a mrtvých v poslední jarní vlně takovým způsobem, že se nám z toho protáčely panenky. Delta je dvakrát infekčnější. A jestli je pravda, že omikron je ještě o 40 procent infekčnější, tak se máme na co těšit,“ předpovídá evoluční biolog.
Poslechnetě si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.
Související
-
Ve firmách by se měli testovat i očkovaní. Pak to budou vnímat jako spravedlivější, míní sociolog
Covidová situace ve středu Evropy se nadále zhoršuje, sousední státy proto přistupují ke zpřísňování restrikcí.
-
V současné situaci se bez nějaké formy povinného očkování neobejdeme, tvrdí biochemik Trnka
Mělo by Česko po vzoru Rakouska zavést povinné očkování? Biochemik Jan Trnka soudí, že nic jiného nezbude, publicista Petr Koubský ale nemá rád podobná silová rozhodnutí.
-
Odstupující vláda by se měla zachovat odvážně a zavést povinné očkování, tvrdí imunolog Hořejší
Čísla pozitivně testovaných, hospitalizovaných i zemřelých na covid-19 dále rostou. Je čas přistoupit k povinné vakcinaci?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.