Globální změna klimatu jako nemoc: Prevence nestačí, musíme začít léčit, vyzývá expert

29. srpen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sucho (ilustrační foto)

Jaké jsou dopady globální klimatické změny? A jak bychom se na ně měli připravit? Hostem Magazínu Leonardo byl Zdeněk Žalud z Mendelovy Univerzity v Brně a z Ústavu globální změny Akademie věd České republiky.

„Dopadů klimatických změn je celá řada,“ říká klimatolog. Tím základním je zvýšení teploty, což platí i v České republice.

S oteplením souvisí i zvýšení četnosti takzvaných hydrometeorologických extrémů, jako jsou povodně nebo počty dnů s extrémně vysokou teplotou.

„Nejvážnějším dopadem ale je a bude výskyt sucha,“ tvrdí expert. „Více vody se vypaří, je jí více v atmosféře, a pak chybí v krajině.“

Velkou pozornost také zasluhují zimní období, zvlášť v nižších nadmořských výškách. „Tady chybí sněhová pokrývka, v půdě se neudrží voda a nedoplní se tak zásoby podzemní vody. Ubývá drobných dešťů, ale přibývá těch extrémních, které mají erozní charakter,“ popisuje současný stav Žalud.


„Každý z nás může s globální klimatickou změnou něco udělat, někdo více, někdo méně. Pokud se člověk bude chovat ne moc konzumně a bude žít v souladu s přírodou, která kolem nás tvoří prostředí, ke kterému bychom měli mít úctu, potom bychom mohli tento problém zvládnout.“

Samostatnou kapitolou dopadů klimatické změny je výskyt nepůvodních invazivních druhů. „Ty se objevují i u nás, řada z nich jsou škůdci, na které prostě nejsme připraveni,“ varuje klimatolog.

Podle něj jsou v zásadě dva způsoby, jak se klimatické změně postavit: jedním je mitigace, čili předcházení, a pak adaptace, tedy přizpůsobení se. I když ke klimatické změně už došlo, obě dvě metody jsou stejně důležité.

„Je lepší nemoc nedostat, anebo ji léčit? Výhodnější je vždy nemoci předcházet, ale bohužel tato nemoc je už tady, a my musíme začít léčit,“ shrnul Zdeněk Žalud.

Spustit audio