Gita Zbavitelová: Netanjahu se stal nejdéle vládnoucím premiérem v dějinách Izraele

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izraelskému premiérovi Netanjahuovi se v sobotu splnil velký sen – dosáhl 4876 dní ve funkci.

O jeden den tak překonal zakladatele státu Davida Ben-Guriona a stal se nejdéle vládnoucím předsedou vlády v historii země.

Izraelci volí, premiér Netanjahu bojuje o politické přežití i zápis do historie

Benjamin Netanjahu

Izraelci rozhodují o složení svého jednokomorového parlamentu Knesetu. Premiéru Netanjahuovi, který čelí obviněním z korupce, vyrostla silná konkurence. Průzkumy dávaly přibližně stejnou šanci jeho hlavnímu konkurentovi, generálu Bennymu Gancovi z nového uskupení Modrobílá aliance. Předvolební kampaň byla mimořádně agresivní. Kdo bude nakonec skládat vládu? A co všechno je v sázce? Odpovídá blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček, který je přímo v Izraeli.

Poprvé byl premiérem v roce 1996 ve 47 letech jako nejmladší politik v této funkci v Izraeli a zůstal jím tři roky. Podruhé byl zvolen v roce 2009 a od té doby tento post neopustil.

Výsledky, které má po třinácti a půl letech v premiérském křesle za sebou, nejsou špatné. Jeho stoupenci mu připisují hospodářskou stabilitu, která trvala i v době celosvětové ekonomické krize.

K jeho největším politickým úspěchům přispěl americký prezident Donald Trump, s nímž má Netanjahu vynikající vztahy – odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu považuje za nedostatečnou, uznal Golanské výšiny za součást Izraele a Jeruzalém za jeho hlavní město a přemístil tam velvyslanectví.

Skandály a vyšetřování

Netanjahu se rovněž chlubí upevňováním vztahů s řadou zemí, jako je Egypt, Indie či Brazílie a především Rusko, a sílící spoluprací s arabskými státy. Stinnou stránkou těchto úspěchů však je, že Netanjahu zlepšuje vztahy hlavně s kontroverzními politiky, jako je čadský diktátor Idriss Déby, filipínský prezident Rodrigo Duterte, italský pravicový populista Matteo Salvini nebo maďarský premiér Viktor Orbán.

Netanjahu se sbližuje s evropskými rebely, stahuje k sobě Rakousko, Maďarsko a Polsko

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

S představiteli západoevropských zemí se neshodne, mimo jiné v otázkách dohody o íránském jaderném programu a dlouhodobé kritiky izraelských osad. Místo toho si izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Evropě nachází jiné spojence, píše server americké stanice CNN.

69letý Netanjahu tvrdí, že jen on dokáže zemi ochránit před terorismem, a rád si nechává říkat „Pan bezpečnost“. Přesto se nikdy nehrnul do válečných konfliktů a s užitím síly váhá víc než jiní premiéři. Za jeho vlády Izrael nezabředl do žádné války a podnikl jen dvě odvetné operace proti teroristickému Hamásu v Pásmu Gazy, ale teď, když si veřejnost žádá odplatu za dlouhodobé provokace hnutí, se Netanjahu k akci nemá.

Odstrašení, které Hamás odrazovalo po posledním konfliktu v roce 2014, tak zcela zmizelo, což je spolu s ústupky, jimiž se Netanjahu snaží teroristy uchlácholit, terčem kritiky mnoha Izraelců. Premiér však účinně zasahuje proti íránské vojenské přítomnosti v Sýrii.

Netanjahu je nepochybně dobrým politickým stratégem, zdatným a přesvědčivým řečníkem a diplomatem s perfektní znalostí angličtiny. Neuzavřel však žádnou mírovou smlouvu jako Menachem Begin s Egyptem nebo Jicchak Rabin s Jordánskem.

Gita Zbavitelová: Manželka izraelského premiéra Netanjahua odsouzena za zneužívání státních peněz

Manželka izraelského premiéra Sara Netanjahuová

Po čtyřech letech vyšetřování a rok od vznesení obžaloby padl soudní rozsudek pro manželku izraelského premiéra Saru Netanjahuovou.

Jeho odpůrci ho kritizují, že svou neústupností zmařil šance na mír s Palestinci, i když pravda je, že k míru nevedla ani vstřícnost jeho předchůdců. K dalším výtkám jeho oponentů patří expanze izraelských osad na Západním břehu, rozštěpení izraelské společnosti útočením na levici nebo to, že „znormalizoval“ korupci. A Netanjahuova touha po moci je tak velká, že se pokouší ovládnout i nezávislé složky demokratického státu jako soudnictví.

Ani vychvalované hospodářské výsledky nehodnotí všichni kladně – střední třída značně zchudla a v roce 2011 zemí zmítaly velké sociální protesty. Teď sice platy rostou a zvyšuje se i minimální mzda, ale stoupají životní náklady a prohlubují se rozdíly mezi bohatými a chudými. Mnoho Izraelců s platem sotva vyjde, důchody jsou nízké a zejména lidé, kteří přežili holokaust, doslova živoří.

Terčem kritiky je i Netanjahuovo tradiční koaliční spojenectví s náboženskými stranami a jeho ústupky vůči nim. V zemi posílil ultraortodoxní judaismus a podle řady sekulárních obyvatel nastal výrazný posun k teokracii. Nejvyšší rabinát neuznává jiné sňatky, rozvody či konverze než ultraortodoxní a ovlivňuje i běžný život v zemi, přestože ultraortodoxní židé tvoří jen desetinu obyvatel a 44 procent Izraelců se označuje za sekulární.

Gita Zbavitelová: Volby v Izraeli – dva vítězové, ale Netanjahu víc?

Benjamin Netanjahu hned oznámil, že začíná sestavovat vládu

Ačkoli se izraelské předvolební i výstupní průzkumy často mýlí, tentokrát úterní předčasné parlamentní volby skončily přesně podle prognóz.

Netanjahuova vláda také k nelibosti většiny obyvatel zvýhodňuje studenty náboženských škol, kteří se smějí vyhýbat povinné vojně. Netanjahu dostal Izrael mezi 20 států s nejpřísnějšími náboženskými restrikcemi na světě, jako je Saúdská Arábie a Írán, jak ukázal nedávný průzkum Pewova střediska.

Netanjahuovu dráhu provázela řada skandálů a vyšetřování, počínaje korupcí a konče finančními podvody. Ze všech problémů však vždycky vyvázl a doufá, že přestojí i ty současné. Hrozí mu obžaloba kvůli přijímání úplatků, podvodům a zneužití důvěry veřejného činitele ve třech případech, a jestli na podzim nepřesvědčí generálního prokurátora o své nevině na předběžném slyšení, bude oficiálně obžalován a půjde před soud.

Přes všechny jeho nedostatky a potíže se zákonem ho však 40 procent Izraelců považuje za nejlepšího premiéra, zatímco jeho největšího soupeře, předsedu uskupení Modrobílá a bývalého náčelníka hlavního štábu armády Benyho Gance, jen 30 procent. Netanjahuova strana Likud vyhrála i letošní předčasné dubnové volby, ale premiér nedokázal sestavit vládu a možná příliš zbrkle vyhlásil další volby na září. Je možné, že vládní koalici opět dohromady nedá.

Gita Zbavitelová

Současné politické vyhlídky a hrozící obžaloba Netanjahuův rekord trochu kalí. Podle jeho odpůrců se s ním stejně nespokojí – je až třetím nejdéle vládnoucím politikem v zemích OECD po tureckém prezidentovi Erdoganovi a německé kancléřce Angele Merkelové.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu