Gita Zbavitelová: Izraelský Nejvyšší soud potvrdil právo obžalovaného Netanjahua vést vládu
Když dva hlavní političtí soupeři v Izraeli, aliance Modrobílá Bennyho Gance a Likud prozatímního premiéra Netanjahua, uzavřeli před třemi týdny nečekanou dohodu o „nouzové vládě národní jednoty“, aby země nemusela jít ke čtvrtým předčasným volbám od loňského dubna, nebylo ještě jisté, jestli skutečně vznikne.
Očekávaly se stížnosti k Nejvyššímu soudu, který mohl rozhodnout, že v čele vlády nesmí stát obžalovaný politik. V premiérské funkci nového kabinetu se mají vystřídat Ganc i Netanjahu, který má sloužit jako první, přestože je obžalován ve třech případech z korupce, podvodu a zneužití pravomoci a už tento měsíc mu začne soudní proces.
Čtěte také
Stížností bylo osm, jednu podal dokonce bývalý koaliční partner uskupení Modrobílá Jair Lapid, který svou stranu Existuje budoucnost (Ješ Atid) z aliance na protest proti jejímu jednání s obžalovaným premiérem stáhl, a Modrobílá se tak rozpadla.
Pět stížností požadovalo, aby Nejvyšší soud prohlásil obžalovaného Netanjahua za nezpůsobilého stát v čele vlády, a tři žádaly zrušení koaliční dohody, která je podle nich „nedemokratická“. Nejvyšší soud je zvažoval dva dny.
Ve středu senát jedenácti soudců neshledal důvod zasahovat do jednotlivých klauzulí dohody a jednomyslně rozhodl, že Netanjahu může vládu vést, i když je obžalován. Stejný názor vyjádřil i nejvyšší státní zástupce a k nenarušování dohody vyzval Nejvyšší soud také prezident Reuven Rivlin – kdyby soudci rozhodli jinak, dohoda by se zhroutila a Izrael by šel znovu k volbám.
Nejnákladnější kabinet v historii Izraele
Verdikt ale neznamená, že by Nejvyšší soud Netanjahuovi nadržoval. Problémem je izraelský zákon, který stanovuje, že obžalovaný premiér nemusí podat demisi a může ve funkci setrvat až do úplného završení soudního procesu, tedy i po případném odsouzení až do konečného rozhodnutí odvolacího soudu. Obžalovaný ministr se naopak takové presumpci neviny netěší a podle zákona musí odstoupit, jakmile je obžalován.
Čtěte také
Nejvyšší soud zdůraznil, že zákony přijímá parlament, a ne on, a je tedy na poslancích, aby tento právní problém vyřešili.
Soudci ale vyjádřili ke koaliční dohodě několik výhrad a Netanjahu s Gancem jim okamžitě vyhověli. Nebudou se tak prvních šest měsíců věnovat výlučně koronavirové epidemii, jak dohoda stanovila, ale budou ji pouze považovat za prioritu, a na rozdíl od původního záměru přijímat zákony.
Po výtce soudu také zkrátili z šesti měsíců na sto dní dohodnutou lhůtu, po kterou nechtěli jmenovat představitele do vysokých funkcí. Soud ale nic nenamítal proti části, která se týká Netanjahuovy vysněné anexe části Západního břehu. Ten ji tak může předložit Knesetu ke schválení už 1. července, i když s ní Ganc nevyjádří souhlas. I bez něj ale anexi podporuje dostatek poslanců.
Čtěte také
Kneset ve čtvrtek ještě ve zrychleném řízení přijal několik zákonů, kterých bylo ke vzniku vlády třeba. Právě ve čtvrtek o půlnoci měl vypršet prezidentův mandát k sestavení vlády, a kdyby parlament zákony schválit nestihl, automaticky by se rozpustil a čtvrté volby by byly nevyhnutelné.
Kneset to ale stihl. Prošla samotná koaliční dohoda, stejně jako dodatek, který kabinetu umožňuje prodloužit svou existenci ze tří let na čtyři, i důležitá novela ústavního zákona o rotačním premiérství nebo vlastně souběhu dvou premiérů. Ganc bude mít titul úřadujícího vicepremiéra – to je funkce, která dosud v základním zákoně, tedy izraelské ústavě, neexistovala. Vicepremiér byl jen čestnou pozicí bez nároku předsedu vlády zastoupit a ten musel případného náhradníka vybrat sám.
Rotační premiérství ale už Izrael zažil v letech 1984–1988, kdy byl dva roky premiérem Šimon Peres z levicové aliance Ma’arach a po něm Jicchak Šamir z Likudu, protože obě strany získaly ve volbách stejný počet hlasů. Teď má vést vládu 18 měsíců Netanjahu a po něm stejnou dobu Ganc. Není ale jisté, že Netanjahu vzhledem ke své touze po moci a politické obratnosti Gance k vládnutí pustí; podle průzkumů tomu nevěří ani 45 % Izraelců.
Čtěte také
Autoři stížností jsou samozřejmě z rozhodnutí Nejvyššího soudu zklamaní. Hnutí pro kvalitní vládu prohlásilo, že kabinet je možná z právního hlediska v pořádku, ale i tak je „nechutný“, a hodlá proti němu ne poprvé protestovat v ulicích. Podle něj se „morálně a eticky nelze smířit se situací, kdy je premiér obžalován z trestných činů“.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu odstranilo poslední překážku k Netanjahuově pátému premiérství v řadě a potvrdilo jeho pověst politika, který vždycky dosáhne svého a přežije za jakoukoli cenu.
Tentokrát bude pro Izrael vysoká. Netanjahu povede nejpočetnější a nejnákladnější kabinet v historii Izraele – bude mít 36 ministrů a 16 náměstků a stát bude oběma premiérům hradit náklady na bydlení. I kdyby byla vláda u moci jen tři roky, bude stát daňové poplatníky okolo čtvrt miliardy dolarů.
Po úspěšném čtvrtečním legislativním procesu získal Netanjahu podle koaliční dohody podporu většiny poslanců a prezident Rivlin ho formálně pověřil sestavením vlády – po počátečním pověření Gance a potom Knesetu to po posledních volbách udělal už potřetí. Kabinet složí přísahu 13. května – a už jedenáct dní nato začne premiérovi soudní proces.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
