Gita Zbavitelová: Izrael má novou vládu bez Netanjahua
V neděli večer skončilo dvanáct nepřerušovaných let vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který odchází do opozice. Nový kabinet podpořila těsná většina 60 poslanců Knesetu oproti 59; jeden se hlasování zdržel. Poprvé v dějinách Izraele vytvořily vládní koalici pravicové, levicové a středové strany a přizvaly i jednu arabskou.
Dvě jsou velmi pravicové, dvě velmi levicové a společně mají vládnout zastánci rozšiřování židovských osad s jeho odpůrci, islamisté po boku sionistů či bojovníků za práva homosexuálů, ale také rekordních devět žen v ministerských pozicích po boku mužů nebo jeden arabský a jeden drúzský ministr.
Izraelci se těší, že vláda zahájí novou, smířlivější a harmoničtější politickou éru.
Čtěte také
V roli premiéra se vystřídají předseda druhé nejsilnější strany Existuje budoucnost, 57letý bývalý novinář Jair Lapid, a vůdce menší Nové pravice, 49letý Naftali Bennett, bohatý zakladatel firmy vyrábějící bezpečnostní software a první věřící předseda izraelského kabinetu, který nosí jarmulku. Jako první nastoupí Bennett, zatímco Lapid bude ministrem zahraničí. V srpnu 2023 si funkce vymění.
V koaliční smlouvě mají oba právo veta na rozhodnutí toho druhého a v bezpečnostním kabinetu budou mít pravicové strany stejně hlasů jako všechny ostatní. Toto uspořádání bude blokovat řadu zásadních otázek včetně diplomatických, a proto nelze očekávat žádné přelomové změny jako třeba jednání o vzniku Palestiny – ale ani žádnou anexi.
Lapid bude moci vetovat kroky Bennetta, které bude považovat za příliš pravicové, a Bennett zase Lapidovy, pokud mu budou připadat příliš levicové. Bennett však ve svém projevu v Knesetu ujistil veřejnost, že jeho kabinet nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň, a slíbil tvrdý postup proti Hamásu.
Jak dlouho vydrží vláda u moci?
Takzvaná „vláda změny“ chce také prosadit volební reformu, která omezí vládu jednoho premiéra na pouhá dvě volební období, aby se už nemohlo stát, že někdo bude tuto funkci považovat za doživotní.
Čtěte také
Koaliční dohoda také obsahuje příslib obrovských finančních prostředků pro arabskou komunitu, například na boj proti kriminalitě nebo na posílení dopravní infrastruktury. Další ústupky arabské straně Raam výměnou za její podporu zahrnují i uznání tří nezákonně postavených beduínských vesnic v Negevské poušti, devítiměsíční zmrazení demolic arabských domů vybudovaných bez povolení nebo slib, že Bennett s Lapidem požádají nejvyššího státního zástupce o retroaktivní zrušení pokut za ilegální výstavbu.
K dalším záměrům patří urychlené přijetí rozpočtu, které se nepodařilo Netanjahuově vládě, reforma soudnictví, řada rozvojových a sociálních projektů v Izraeli i na Západním břehu, snížení horentních nákladů na bydlení a nadměrné byrokratické zátěže, ale i zrušení penalizace za užívání konopí nebo povolení sňatků homosexuálů.
Čtěte také
Vláda chce rovněž napravit nerovnosti v otázce povinné vojenské služby, které se mohou vyhýbat studenti náboženských škol, a zrušit nepřijatelné náboženské restrikce týkající se každodenního života, jež si v Netanjahuových vládách vynutily ultraortodoxní strany.
Kabinet bude prosazovat otevření obchodů a znovuzavedení veřejné dopravy o šabatu a židovských svátcích, zřídit místo ke společným modlitbám mužů a žen u Zdi nářků a zrušit monopol rabínů na rozhodnutí v zásadních náboženských otázkách.
Ultraortodoxie neuznává reformní ani konzervativní judaismus, ani jejich náboženské konverze a rozvody nebo civilní sňatky. Komplikuje to život Izraelcům i vztahy s americkými liberálními Židy nebo přistěhovalectví ze zemí, kde sňatky nebo přestup na víru neprovedli ultraortodoxní rabíni. Přitom náboženský pluralismus podporují dvě třetiny Izraelců.
Čtěte také
Vláda se rovněž pokusí provést reformu ultraortodoxního školství, jehož osnovy opomíjejí běžné a potřebné předměty jako matematika, přírodní vědy, práce s počítačem nebo angličtina, a produkuje tak mladíky sice zběhlé v Talmudu, ale bez schopnosti se uživit.
Tyto změny však budou podle koaliční smlouvy možné, jen když se na nich shodnou všechny zúčastněné strany. Negativní názor na ultraortodoxní židy posílilo i jejich odmítání dodržovat v době pandemie hygienická opatření; dnes na ně pohlíží negativně 61 procent Izraelců.
Kabinet však chce především zmírnit rozkol ve společnosti, který vyvolala Netanjahuova vláda, upevnit základy Izraele jako židovského a demokratického státu a vybřednout z hospodářské krize po pandemii koronaviru.
Netanjahu bude vůdcem parlamentní opozice a, jak řekl v Knesetu, hodlá kabinet z této pozice svrhnout. Nepochybně se o to bude snažit ze všech sil, protože jako opoziční politik nemá možnost prosadit žádné kroky, které by ho zachránily před odsouzením za korupci v jeho probíhajícím soudním procesu.
Izraelci si nejsou jistí, zda se vláda udrží u moci – podle nejnovějšího průzkumu ji sice většina podporuje, ale 43 procent se obává, že dlouho nevydrží. Pouhých 11 procent si myslí, že dovládne do konce volebního období.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
