Gita Zbavitelová: Odcházející Netanjahu bezhlavě útočí na novou vládu

10. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odcházející izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jakmile sedm izraelských opozičních stran a jedna arabská podepsaly koaliční smlouvu, rozpoutal peklo prozatímní premiér Benjamin Netanjahu, jemuž se vládu sestavit nepodařilo – nedokáže se smířit s tím, že po dvanácti nepřerušovaných letech už Izrael nepovede, a dělá všechno možné, aby vznik nového kabinetu znemožnil a poslal Izraelce k pátým předčasným volbám od dubna 2019.

Má na to ještě čas do neděle, kdy má takzvaná „vláda změny“ dvou rotačních premiérů, Jaira Lapida a Naftaliho Bennetta, složit přísahu. Přiživuje hněv svých pravicových stoupenců vůči vznikající vládě, lže, dává sliby, které nehodlá splnit, a vyvíjí tlak na koaliční poslance, kteří s podporou novému kabinetu váhají.

Čtěte také

Označuje ho za „největší volební podvod v dějinách Izraele“ a za „nebezpečný“, protože je „levicový“, přestože levicové jsou v něm pouhé dvě strany; tvrdí, že vláda „připraví Izrael o Negevskou poušť“, protože arabské straně Raam za její podporu slíbila i legalizaci několika nezákonných beduínských vesnic.

Prohlašuje, že kabinet zastaví rozšiřování židovských osad, rozdělí Jeruzalém, nedokáže zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně ani ubránit Izraelce před obžalobou z údajných válečných zločinů před haagským tribunálem a bude závislý na arabské straně, která „podporuje terorismus“.

Nejhorší je však výbušná atmosféra nenávisti vůči pravicovým členům nadcházejícího kabinetu, kterou Netanjahu vyvolal. Hned po oznámení, že nová koalice sehnala parlamentní většinu, oznámil, že je třeba se soustředit na její nerozhodnuté pravicové členy a předejít tak schválení nové vlády v Knesetu.

Také je jmenoval – Nira Orbacha a Idit Silmanovou z Bennettovy Nové pravice a Zeeva Elkina a Šaren Haskelovou z Nové naděje Gideona Saara. K jejich domům se nastěhovali agresivní demonstranti, kteří jim i jejich dětem vyhrožují smrtí.

Smutný konec politika, který nedokáže důstojně odejít

Čtěte také

Idit Silmanová si stěžovala, že ji někdo neustále sleduje, a přestala posílat šestiletého syna do školy, protože mu cizí lidé říkají, že „maminka se usmaží v pekle“. Povšimla si také, že protesty jsou organizované a lidé, které k domům poslanců svážejí autobusy, dostávají pravidelně jídlo a pití.

Kromě Bennetta a jeho kolegyně Ajelet Šakedové, kteří mají už řadu dní ochranku, ji tak získala i zmíněná čtveřice i Gideon Saar, který rovněž dostává výhrůžky smrtí. Štvanice však měla opačný účinek, než Netanjahu doufal – všichni čtyři pronásledovaní poslanci se rozhodli novou vládu podpořit.

V posledních dnech se k podněcování připojili i dlouholetí spojenci Netanjahua – ultraortodoxní strany, pro které je jeho odchod z čela vlády obrovská ztráta. Netanjahu jim za jejich loajalitu mnoho let tak vycházel vstříc, až z jejich komunity udělal privilegovanou elitu. Dostávala obrovské finanční částky na své speciální náboženské školství a vysoké sociální příspěvky a získala i výjimky z vojenské služby, které se mohou vyhnout studenti ješiv, zatímco pro všechny ostatní izraelské mladíky a dívky je povinná.

Představitelé stran Šas a Jednotný judaismus Tóry teď začali veřejně prohlašovat, že nová vláda ohrozí židovský stát, zavede nepřijatelné reformy v otázce konverzí, otevře o šabatu obchody, zruší náboženská pravidla a „zničí vše, co je důležité pro židovské věřící“.

Ultraortodoxní židé však tvoří jen asi 12 procent obyvatel země a jejich privilegia jsou trnem v oku většiny Izraelců.

Čtěte také

Atmosféra, kterou Netanjahu rozpoutal, se nápadně podobá náladám po porážce Donalda Trumpa v prezidentských volbách, které skončily útokem na Kapitol. Izraelské bezpečnostní složky mají ještě horší zkušenosti. Začátkem 90. let tehdy opoziční Likud stejným způsobem démonizoval vládu Jicchaka Rabina kvůli jeho jednání s Palestinci a uzavření dohod z Osla a pořádal proti němu stejně štvavé protivládní demonstrace, jaké dnes probíhají před domy pravicových poslanců.

I tehdy v podněcování vynikal Netanjahu. A ultraortodoxní student Jigal Amir, který nakonec Rabina v roce 1995 zavraždil, byl přesvědčen, že jednal v souladu s Tórou, protože zabil údajného „agresora“, jenž podle něj dohodami u Osla ohrožoval „nevinnou oběť“, tedy osadníky, jimž Rabin „bere zemi“.

Ředitel tajné služby Šin Bet Nadav Argaman proto v sobotu zcela netypicky veřejně varoval před příliš radikální rétorikou a podněcováním, které se může vymknout kontrole a vést k politickému násilí. Izraelští komentátoři se shodují, že měl k svému vystoupení dobrý důvod a riziko násilného činu skutečně existuje.

Před vznikem nové vlády navíc varovala i skupina nacionalistických rabínů, podle nichž kabinet změny „ohrozí bezpečnostní zájmy Izraele“, a proto je třeba zabránit jeho vzniku „za každou cenu“. Takové prohlášení rabínů může nějakou horkou hlavu přimět k násilnému činu stejně jako před čtvrt stoletím Jigala Amira.

Gita Zbavitelová

Netanjahu sice podněcování odsoudil, ale pokračoval v něm dál. A poslanci jeho Likudu označili členy nové vlády za „sebevražedné atentátníky“, „teroristy“ nebo „parazity, kteří zneužili důvěru veřejnosti“.  

Mezitím Netanjahuovi klesají preference – poprvé po mnoha letech si už Izraelci nemyslí, že by byl nejlepším premiérem; o devět procent víc respondentů soudí, že lepší bude Naftali Bennett. Začíná se také objevovat nesouhlas s Netanjahuovým počínáním v jeho vlastní straně Likud.

Je to smutný konec politika, který byl tak dlouho dobrým a uznávaným vůdcem, ale nedokázal důstojně odejít.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio