Gisèle Pélicotovou znásilňovali muži z normálních rodin. To je na tom děsivé, hodnotí politoložka

Gisèle Pélicotová byla zneužívána deset let. Její manžel jí podával léky na omámení a pak ji znásilňoval on i desítky dalších mužů. Samotná Gisèle o tom neměla ponětí. Jak francouzská policie na tento případ narazila? 

Přišlo se na to shodou okolností. Dominique Pélicot totiž natáčel ženy pod jejich sukněmi v nákupním centru na jihu Francie. Tyto ženy na něj podaly trestní oznámení. Policie následně v jeho telefonu našla ještě horší videa než ta, která si natáčel v obchodním centru.

Následovala domovní prohlídka, při které u něj policie našla v počítači na 20 tisíc nahrávek a fotografií sexuálního násilí na jeho omámené manželce. Poté začala policie případ vyšetřovat a hledat muže, kteří jsou na těch videích. 

Čtěte také

Pachatele znásilnění neovlivní vyšší tresty. Odradí je spíše větší šance, že budou chyceni, myslí si právník Jakub Drápal

Soudní jednání jsou na žádost Gisèle Pélicotové veřejná. Proč si to tak přála?

Ona sama říká, že hanbu mají cítit muži, kteří ji znásilňovali, ne ona. Je to její osobní rozhodnutí. V mnoha případech je potřeba, aby se oběť cítila bezpečně a veřejnost u toho nebyla.

Ale Gisèle Pélicotová se rozhodla jinak proto, že chápe, že její případ je přelomový. A je důležité, aby se o tom veřejnost dozvěděla. Ona i celá rodina chápe svou roli a tuto tragickou událost považuje za příležitost udělat osvětu. Myslím, že právě proto se tak rozhodla, i když to pro ni je strašně náročné. 

Teď je ale Gisèle Pélicotová vystavena obrovskému mediálnímu tlaku. Dá se popsat, v jakém rozpoložení u soudu vystupuje? 

Působí spíš klidně. Sama to komentuje, že ačkoliv tak navenek působí, vevnitř je jakoby bytostně zraněná. Ti, kteří sledují podobné kauzy, to takhle vídávají častěji.

Oběť ve chvíli, kdy chce jít k soudu a celé měsíce se vystavovat, projeví obrovskou odvahu. Tu evidentně Gisèle má.

Kolik žen je jako Gisèle

Je to ve Francii ojedinělý případ? 

Nejenom ve Francii. Tohle je ojedinělé i ve světě. Soud sledují média ze Spojených států, z Indie, z celého světa. Protože tento případ je výjimečný svým rozsahem. Před soudem stanulo 51 mužů, další třicítku se nepodařilo identifikovat. Výjimečný je také rozsah důkazního materiálu.

Čtěte také

Až 70 procent obětí znásilnění zamrzne. Výzkum přináší stále nové informace, soudci se musí vzdělávat, tvrdí advokátka

Celosvětová veřejnost si teď klade otázku, kolik takových žen může ještě existovat. Protože ani o tomto případu jsme se nemuseli dozvědět. Většina mužů také nejspíš nebude takto systematicky dokumentovat svoje zločiny. 

Je možné, že tady vznikne precedens pro francouzskou justici? A že to změní legislativu týkající se sexuálního násilí? 

O tom se hodně debatuje. To téma existovalo už před rokem 2020, kdy se objevil tento případ. Teď je to velké téma, byť ještě minulý rok na podzim nechtěl prezident Emmanuel Macron sjednocenou legislativu o znásilnění, která by se zakládala na souhlasu. Macron argumentoval tím, že trestní právo má být v gesci jednotlivých států.

V Evropské unii už přitom máme řadu případů, které se týkají například obchodu s bílým masem, se sankcemi proti Rusku, kdy se trestní právo sjednotilo. 

Myslím, že tohle teď bude pro Francii znovu otázkou. Nejde jen o francouzský problém, takže je pravděpodobné, že se tento případ dotkne i dalších států.

Muži z normálních rodin

Nakolik jsou veřejné informace o obviněných mužů? Před soudem jich stojí zhruba padesát, na videích jich ale bylo mnohem víc. Co o nich víme? Z jakých společenských vrstev pocházeli? 

Co je pro francouzskou veřejnost asi nejvíc děsivé, je, že to nejsou muži z okraje společnosti. Velmi často to jsou muži relativně dobře postavení, mají svou profesi, osobní život.

Čtěte také

Polovina pachatelů znásilnění odchází s podmínkou, je to systémový problém, upozorňuje publicistka Nejedlová

To je i případ samotného Pélicota. Je to právě ten rozpor mezi zdánlivě normální rodinou, kde se dějí takto hrůzné zločiny. A to se týká i těch ostatních mužů.

Nejde o okraj společnosti. Nejde o rodinu, kde by bylo celý život domácí násilí, alkoholismus a jiné sociálně patologické jevy. A právě takto zdánlivě normální muži byli schopni něčeho tak strašného. 

Obžalovaným mužům hrozí až 20 let vězení. Je to podle francouzské společnosti adekvátní? Debatuje se o tom? 

Nenáleží mi hodnotit francouzskou legislativu. Ale vzhledem k celému rozsahu tohoto případu si řada lidí klade otázku, jestli je to adekvátní sazba. 

Je důležité si uvědomit, že nám to přijde hrozné právě svým rozsahem. Je tu ale řada žen, které zažily znásilnění, a teď to řeknu v nadsázce, jen od jednoho muže, a i ty jsou stejně důležité. V tomto duchu je potřeba o tomto případu uvažovat. 

Stejný trest, tedy 20 let, hrozí i samotnému Pélicotovi za to, že to celé inicioval? 

Ano.