George Kennan podruhé: Dlouhý telegram z Moskvy

O co šlo: 9. února 1946 vystoupil sovětský diktátor Stalin s důležitým projevem ve Velkém divadle v Moskvě a možná právě tento jeho projev - a nikoli až projev Winstona Churchilla v americkém Fultonu z 5. března téhož roku - by se dal považovat za startovní výstřel studené války.

Stalin, opilý vítězstvím ve Velké Vlastenecké válce (všimněme si, že Rusové říkají Druhé světové válce zcela jinak než zbytek světa) a postupně se vracející ke svým paranoidním stavům začal dávat západním mocnostem najevo, že jako zóna svobody trhu a myšlenek (kapitalismu) nemají nárok na mír a že konflikt se socialismem ( a tedy SSSR) bude časem nevyhnutelný.

Znamenalo to, že už tak dost slabý spojenecký klih přestane co nevidět bývalé spojence držet pohromadě.

Rusové rozumějí jen vojenské síle

Především Američany Stalinova řeč velmi znepokojila a vyslali na moskevskou ambasádu urgentní prosbu a dotaz – jak to máme číst?!

Administrativa prezidenta Trumana už sice pokročila k většímu realismu a rooseveltovská snivost vůči Stalinovi se postupně vytrácela, přesto působila Kennanova důkladná analýza jako jistý druh terapeutického šoku.

Americký prezident Harry Truman na snímku z roku 1945|foto: Library of Congress, Public domain, Edmonston Studio, J38058 U.S. Copyright Office

Napsal totiž natvrdo, že jediné, čemu Stalin a potažmo Rusové rozumějí, nejsou vůbec ústupky a vstřícnost, ale jedině pevný postoj a vojenská síla.

Byl to vlastně absurdní obrat v situaci, kdy převážná část americké armády už byla demilitarizována, kdy celý svět ještě žil z pocitů štěstí, že válka je u konce, a kdy únava ze šestiletého pekla a pochopitelná nechuť pomýšlet na další konflikty mnoha lidem zabraňovaly vidět politickou realitu.

Kennan ovšem nejen rozebral daný stav, ale také nabídl východisko – poctivě naznačit státům v sovětské sféře vlivu, že na západní pomoc spoléhat nemohou, a naopak se pokusit všemi silami podpořit demokratický vývoj v zemích, které se nacházejí na švu Východ – Západ.

Kennanova moskevská mise v roce 1946 skončila

Winston Churchill|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Šlo o Finsko, Rakousko, Řecko, pochopitelně rozdělené Německo, snad do jisté míry i Československo. I když si musíme klást logickou otázku, zda po našich volbách v květnu 1946 a po výrazném vítězství komunistů nebylo v podstatě vymalováno.

Jednoznačný zlom pak představuje odmítnutí Marshallova plánu v létě 1947 (Jan Masaryk si sice po návratu z Moskvy veřejně postěžoval, ale tím to taky skončilo).

Ostatně i Marshallův plán byl ostatně důsledkem nové zahraniční politiky Američanů, kterou Kennan výrazně ovlivnil.

Čtěte také

Krátce po napsání slavného “telegramu“ se v dubnu 1946 Kennanova mise v Moskvě uzavřela. Potřetí a naposled se do sovětského hlavního města krátce vrátil v roce 1952, tentokrát jako velvyslanec. To už je ale trochu jiná kapitola.

Portréty věnované poválečnému životu George Kennana si můžete poslechnout ve čtvrtek 23. 4. od 20:10.