Genetika gaučových povalečů

Epidemie nadváhy a obezity ve Spojených státech souvisí nejen se špatnými stravovacími návyky, ale také nedostatkem pohybu. Vědecké studie vypovídají o tom, že 97 % dospělých lidí cvičí méně než 30 minut denně, což je federální vládou doporučené minimum. Vědce z Missourijské univerzity zajímalo, jestli se na ochotě či neochotě k fyzickému pohybu může podílet genetika. Lidské gaučové povaleče v jejich studii zastoupili laboratorní potkani.

Vědci do klecí umístili běhací kolečka pro hlodavce a sledovali, jak často je jednotliví potkani využívají. Po šesti dnech vybrali 26 nejlínějších jedinců, které dále křížili mezi sebou. To samé udělali se skupinou 26 nejaktivnějších potkanů. Opakovaným křížením se jim po deseti generacích podařilo vyšlechtit dvě linie potkanů s velmi rozdílnou ochotou k pohybu. Potkani z linie „sportovců“ byli asi desetkrát aktivnější než ti z linie „gaučových povalečů“. Vědci tak prokázali, že genetické faktory mohou ovlivnit sílu motivace k tělesnému pohybu.

Složení těla a množství „buněčných elektráren“ mitochondrií ve svalových buňkách se u obou vyšlechtěných linií potkanů lišilo jen nepatrně. Důležitější byly genetické rozdíly: Mezi asi 17 000 geny vědci identifikovali 36, které zřejmě ovlivňují motivaci k pohybu. Doufají, že jejich zkoumáním u lidí se jim podaří identifikovat zatím neprozkoumané faktory, které přispívají k rozvoji obezity.

Zdroj: University of Missouri, American Journal of Physiology: Regulatory, Integrative and Comparative Physiology