Generál Karel Kutlvašr jako velitel i „oběť“ Pražského povstání aneb Jak za svobodu sám tou svou zaplatil

Čtěte také

Osvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandy

Jedno bylo jasné, povstání vypuknout musí. Dokonce už bylo stanoveno i datum. „Povstalci předpokládali, že ho spustí v pondělí 7. května. Důvodem bylo to, že dělníci budou v továrnách, budou tím pádem shromážděni na jednom místě. Jednak zabrání zničení továren, jednak bude možné lidi nějakým způsobem vyzbrojit, vyslat někam a podobně. Spustilo se o dva dny dříve, v době, kdy to nikdo nečekal,“ vysvětluje historik Eduard Stehlík.

Rozhlas volá o pomoc

Povstání tak vypuklo živelně a hlavním spouštěčem bylo volání o pomoc pražského rozhlasu. Do bojů se okamžitě zapojila řada lidí od obyčejných občanů po členy odbojových organizací.

Čtěte také

Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden aneb Když přijel ruský válec

Velením byl pověřen generál Karel Kutlvašr, někdejší legionář a významná osobnost prvorepublikové armády. Dovedl ho k vítězství, jehož součástí byl i vyjednaný podpis německé kapitulace. Kutlvašrův nebyl pod dokumentem z 8. května 1945 jediný.  Další jména měla jedno společné, už záhy po konci války se ocitla v hledáčku představitelů sovětské moci.

Ze sovětského velvyslanectví směřovala k předsedovi československé vlády ještě v květnu 1945 následující výzva: „Česká národní rada, působící do vstupu Rudé armády do Prahy, předem připravovala plány na záchranu německých vojsk a na poskytnutí pomoci k zachování jejich zbraní, přičemž tyto plány byly uveřejněny s podpisem Alberta Pražáka, Josefa Smrkovského, Josefa Kotrlého, Jaromíra Nechanského, generála Karla Kutlvašra, podplukovníka Františka Bürgera, podplukovníka Jaroslava Kadainky a generála Vojtěcha.“

Čtěte také

Voláme všechny Čechy, přijďte nám ihned na pomoc!

A pokyn byl jednoznačný: „Uvedené osoby, které měly účast na plánech na záchranu německých vojsk, rozdrcených Rudou armádou v Československu na východištích k nástupu na Prahu, nemohou požívati důvěry velitelství Rudé armády a rovněž samozřejmě i důvěry československé vlády a nemohou stát v čele správy v Praze.“

Vláda jednala rychle. Jaký byl osud signatářů německé kapitulace v čele s generálem Kutlvašrem? Příběh Pražského povstání ve vzpomínkách jeho velitele i generálových nejbližších uslyšíte v Tématu Plus. Promluví historik Eduard Stehlík, manželka Jelizaveta Kutlvašrová a praprasynovec Pavel Švec, editor knihy „Generál Karel Kutlvašr – Vzpomínky na Pražské povstání“.