Generál Karel Kutlvašr jako velitel i „oběť“ Pražského povstání aneb Jak za svobodu sám tou svou zaplatil
Pražské povstání můžeme označit za nejmasovější odbojovou akci na našem území v rámci 2. světové války. Různé odbojové organizace předem plánovaly, že k povstání proti okupantům v Praze dojde. Blížil se konec války, to nešlo přehlédnout. Hitler nejen že prohrál, ale dokonce už nebyl mezi živými. Proč by měly Prahu stále ovládat hordy nacistů?
Čtěte také
Jedno bylo jasné, povstání vypuknout musí. Dokonce už bylo stanoveno i datum. „Povstalci předpokládali, že ho spustí v pondělí 7. května. Důvodem bylo to, že dělníci budou v továrnách, budou tím pádem shromážděni na jednom místě. Jednak zabrání zničení továren, jednak bude možné lidi nějakým způsobem vyzbrojit, vyslat někam a podobně. Spustilo se o dva dny dříve, v době, kdy to nikdo nečekal,“ vysvětluje historik Eduard Stehlík.
Rozhlas volá o pomoc
Povstání tak vypuklo živelně a hlavním spouštěčem bylo volání o pomoc pražského rozhlasu. Do bojů se okamžitě zapojila řada lidí od obyčejných občanů po členy odbojových organizací.
Čtěte také
Velením byl pověřen generál Karel Kutlvašr, někdejší legionář a významná osobnost prvorepublikové armády. Dovedl ho k vítězství, jehož součástí byl i vyjednaný podpis německé kapitulace. Kutlvašrův nebyl pod dokumentem z 8. května 1945 jediný. Další jména měla jedno společné, už záhy po konci války se ocitla v hledáčku představitelů sovětské moci.
Ze sovětského velvyslanectví směřovala k předsedovi československé vlády ještě v květnu 1945 následující výzva: „Česká národní rada, působící do vstupu Rudé armády do Prahy, předem připravovala plány na záchranu německých vojsk a na poskytnutí pomoci k zachování jejich zbraní, přičemž tyto plány byly uveřejněny s podpisem Alberta Pražáka, Josefa Smrkovského, Josefa Kotrlého, Jaromíra Nechanského, generála Karla Kutlvašra, podplukovníka Františka Bürgera, podplukovníka Jaroslava Kadainky a generála Vojtěcha.“
Čtěte také
A pokyn byl jednoznačný: „Uvedené osoby, které měly účast na plánech na záchranu německých vojsk, rozdrcených Rudou armádou v Československu na východištích k nástupu na Prahu, nemohou požívati důvěry velitelství Rudé armády a rovněž samozřejmě i důvěry československé vlády a nemohou stát v čele správy v Praze.“
Vláda jednala rychle. Jaký byl osud signatářů německé kapitulace v čele s generálem Kutlvašrem? Příběh Pražského povstání ve vzpomínkách jeho velitele i generálových nejbližších uslyšíte v Tématu Plus. Promluví historik Eduard Stehlík, manželka Jelizaveta Kutlvašrová a praprasynovec Pavel Švec, editor knihy „Generál Karel Kutlvašr – Vzpomínky na Pražské povstání“.
Vysíláme v repríze z května 2023.
Související
-
Osvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandy
Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly osvoboditelů.
-
Unikátní ukázky rozhlasového vysílání z Květnového povstání 1945
Povstání v Praze začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci.
-
Velitel Pražského povstání se před soudem dozvěděl, že umožnil odchod vlasovců, říká badatel
Pár dnů po skončení 2. světové války bylo třeba začít ohýbat události tak, aby vyhovovaly především Sovětskému svazu a našim komunistům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.