Gebrian: Územní plány určují hygienici a dopraváci

Někdejší radní TOP 09 pro územní plánování Hudeček zklamal řadu investorů, developerů. Přišel totiž s projektem Metropolitního plánu, který by měl nahradit stávající územní plán.

Tím, kdo s novým územním plánem Prahy dává pomyslně hlavu na špalek, je architekt Roman Koucký. Podle něj je problém dosavadní pražské úpravy v tom, že není příliš pružná, ale zároveň čelí snaze udělat tisíce změn.

"Současný plán je předurčený a velmi rigidní. Neumožňuje okamžitou reakci na proměnu života, který v posledních deseti letech zásadně proměnil. To plánování prostě nestíhá reflektovat tuto změnu."

Konzervativnost pražského územního plánu potvrzuje také náš přední architekt Vít Máslo. "Město se navrhovalo na základě funkčního rozdělení. Tedy tady se bude bydlet, tady obchodovat a tady se bude pracovat. Mezitím budou široké silnice, které to propojí. Je to idea z 30. let minulého století, ale dnes se musí plánovat jinak už to není hlavní koncept," říká architekt Máslo podle kterého se řeší pouze dopravní stavby. Naopak jsou zanedbány výstavby nových čtvrtí nebo revitalizace brownfieldů.

Územní plán je základní koncepční materiál, který na řadu let dopředu určuje rozvoj té které konkrétní obce, ochranu hodnotných území a naopak. Může také do velké míry určit ráz města, například tím, jak bude využívat vlakových nádraží.

Zdálo by se tedy, že územní plán je pro architekty čímsi na způsob zlatého dolu. Ale nenechte se mýlit. Například Komora architektů se až donedávna o územní plánování v Česku příliš nezajímala. S tím je ale podle našeho předního urbanisty Milana Košaře konec.

"Pravdou je, že před několika lety jsme se na komoře plánování neřešilo, ale poslední tři roky tu situaci měníme. Chceme zabránit, aby se územní plány dostávali do takové krize v jaké jsou. Dnes se elektronicky soutěží cena, aniž by někdo měl představu co má územní plán obsahovat."

Jenže i když se architekti mohou snažit víc vstupovat do určování rázu měst a obcí v Česku, ne vždy s tím dokážou uspět. Důvodem je, že ne vždy bývá estetické a kompoziční hledisko tím rozhodujícím.

Další úskalí popisuje propagátor architektury, publicista Adam Gebrian. "Každý architekt vám řekne, že největší problém je, že o veřejném prostoru rozhodují hygienici a dopraváci, kteří jsou schopni své názory kvantifikovat. Vždy porazí architekta, který bude argumentovat příjemným a dobrým místem."