Francouzský krtek aneb Proměna rozvědčíka po roce 1968

Dne 2. června 2014 zemřel 83letý podplukovník ve výslužbě František Vojtásek. Jeho životní příběh jako by vypadl z románu Johna Le Carré: byl komunistický rozvědčík, za studené války pracoval pro československou armádní tajnou službu, verboval a řídil agenty, školil se v Moskvě.

Čtěte také

Když ale armády Varšavské smlouvy okupovaly v srpnu 1968 Československo, rozhodl se přispět k pádu sovětského bloku: spojil se s francouzskou kontrarozvědkou a stal se z něj „krtek“ – neboli agent, který uvnitř tajné služby pracuje pro druhou stranu.

Podplukovník František Vojtásek (narozen 29. září 1930) vystudoval pěchotní učiliště v Lipníku nad Bečvou, z něhož roku 1953 vyšel jako poručík. Ve stejném roce se stal členem KSČ a v letech 1954 až 1957 studoval na Vojenské akademii Klementa Gottwalda v Praze.

Když skončil studia, dostal nabídku, zda nechce pracovat pro vojenskou tajnou službu. Přijal, protože ho prý lákalo dobrodružství, které si od takové práce sliboval. V letech 1957 až 1958 absolvoval příslušný kurz a stal se zpravodajským důstojníkem čs. armády. Přeřadili ho k 248. provoznímu praporu, což byl krycí útvar Zpravodajské správy Generálního štábu, tedy k vojenské rozvědky.

Čtěte také

Roku 1965 prodělal desetiměsíční zpravodajský výcvik v Moskvě. V červenci 1968 odjel do Francie na pařížskou ambasádu jako zástupce vojenského přidělence (od 1. srpna 1968). Na obchodním oddělení ambasády řídil tzv. ilegalisty (agenty s falešnou identitou), ale to už v jeho příběhu nastal zásadní zvrat.

Srpen 1968, okupace – a rozvědčíkova proměna

Vojtáskovu dráhu komunistického rozvědčíka (a dosavadní opory režimu) totiž změnily události ze srpna 1968. Okupace Československa sovětskými vojsky ho prý zasáhla a rozhořčila, tudíž se rozhodl, že nabídne své služby francouzské zpravodajské službě SDECE. Učinil tak dopisem jejímu řediteli 23. srpna (tedy pouhých 23 dní po nástupu do funkce v Paříži).

Francouzi si Vojtáska delší dobu prověřovali a teprve v lednu 1969 se v domku za Paříží konala první schůzka se zástupcem SDECE, který se představil jako „Robert“. Vojtásek tak navázal spolupráci, která měla trvat několik let: předával Francouzům tajné materiály a informace a jeho zřejmě největším úspěchem bylo, když pod košilí na vlastním těle vynesl z československého vyslanectví v Paříži brožuru s plány úkolů rozvědky na „prostor Francie“ s výhledem až do roku 1985.

František Vojtásek v prosinci 2010

V listopadu 1976 byl Vojtásek jako agent čs. nadřízenými odvolán ze Západu domů a 3. února 1978 zatčen. Když zjistil, že zatkli i jeho manželku (a podobný osud chystali vyšetřovatelé dceři), ke spolupráci s Francouzi se přiznal.

Čtěte také

Následovalo pět měsíců vyšetřování na Ruzyni a na podzim soud. Prokurátor navrhoval Františku Vojtáskovi trest smrti, nakonec byl odsouzen k 25 letům – za vyzvědačství, sabotáž a vlastizradu. Tehdy to ještě nevěděl, ale byl prozrazen již o několik let dříve jiným agentem „krtkem“ (pravděpodobně sovětským), který působil ve francouzské centrále.

Trest si F. Vojtásek odpykával od května 1979 ve Valdicích, pracoval ve výrobně bižuterie. Odseděl si přes 12 let. Na svobodu vyšel s podlomeným zdravím teprve 12. března 1990 a od té chvíle usiloval o rehabilitaci: s různými peripetiemi trvala až do roku 2006, kdy se o jeho případu dozvěděl tehdejší ministr obrany Karel Kühnl a vrátil mu i hodnost podplukovníka.

autor: adr
Spustit audio