Francouzské stávky pomalu končí. Jasného vítěze ale nemají

Připomíná to americký deník Washington Post.

Když Macron představil veřejnosti svůj projekt, který sjednocoval systém 43 různých penzijních forem do jedné, vypukly ochromující stávky a trvaly dva měsíce. Stávky jsou ve Francii klasickou lidovou zábavou, vysvětluje washingtonský list.

Pod vedením odborů se zastavily vlaky i některé lety a zaměstnanci vyrazili do ulic, aby protestovali proti změnám penzí a zvýšení věku odchodu do důchodu. Macron však neustoupil; nabídl stávkujícím několik ústupků, ale žádný zásadní. A stávky v podstatě utichly.

Boj bez vítěze

Přesto na prezidenta nelze pohlížet jako na vítěze, stejně jako se nedá říct, že by prohrály odbory. Střet mezi stále izolovanějším Elysejským palácem a ulicí pokračuje dál, ale v jiných formách.

Stávky dopraváků zřejmě skončily, ale stále dochází k potyčkám mezi policií a demonstranty. Nedávno se s bezpečnostními složkami střetli hasiči, kteří ve Francii patří k nejuznávanějším státním zaměstnancům.

Čtěte také

Adam Černý: Macronova zkouška penzijní reformou

Ještě tento měsíc bude Macronovu reformu projednávat francouzský parlament, kde ji nepochybně napadnou malé, ale hlasité opoziční strany. Patrně se k nim připojí i někteří členové prezidentovy strany Republika v pohybu, která má v dolní komoře absolutní většinu.

„Tento boj nemá vítěze,“ upozorňuje politolog Bruno Cautrès z Pařížského institutu politických věd (Sciences Po). Podle něj je hlavním problémem komunikace. O Francouzích se říká, že nejsou nikdy spokojení, ale v zemi hraje důležitou roli politický a společenský konflikt, vysvětluje Cautrès. Pro Francouze má obrovský význam otázka sociální spravedlnosti a Macron dodnes jasně nevysvětlil, jestli taková bude i důchodová reforma.

HDP klesá

První polovina Macronova prezidentského mandátu se vyznačovala téměř neustálými demonstracemi. V letech 2018 a 2019 protestovaly takzvané „žluté vesty“, nejasné hnutí, které spojily rostoucí ceny pohonných hmot. A když Macron spornou daň stáhl, demonstrace přerostly ve všeobecné povstání proti sociální nerovnosti a samotnému Macronovi.

Čtěte také

Macronovy kritické postřehy o NATO bychom měli brát vážně, zdůrazňuje senátor Fischer

Když nespokojenost eskalovala, žluté vesty rozbíjely v Paříži výlohy, a dokonce poškodily i památky jako Vítězný oblouk. Pak přišly stávky dopraváků, které byly nejdelší za několik posledních desetiletí. Francie za ně tvrdě zaplatila – řada zahraničních investorů začala zemi považovat za méně atraktivní.

Nejnovější údaje francouzského Národního institutu pro statistiku a ekonomiku ukázaly, že hrubý domácí produkt v zemi galského kohouta v posledním čtvrtletí loňského roku klesl o jednu desetinu procenta, zatímco v tom předcházejícím o tři desetiny vzrostl.

Podle politologa Cautrèse pařížská vláda označuje důchodovou reformu za nezbytnou, ale ta obsahuje řadu složitých detailů, které nikdo srozumitelně nevysvětlil řadovému voliči. „Nikdo ve Francii nedokáže říct, o čem reforma vlastně je,“ cituje politologa americký deník Washington Post.