Focení jídla je velký prohřešek proti bontonu i proti tomu jídlu na stole, říká odborník na stolování Svoboda

„A to, že zamezíte komunikaci s hostem či společníkem u stolu, fotíte jídlo a někam to pošlete nebo přijmete telefonický hovor během společné večeře, tak to je velký prohřešek proti bontonu i tomu jídlu na stole,“ dodává historik v pořadu Hovory.

Co je vlastně pohostinnost? „Poslední dva roky zkouším najít podstatu lidské pohostinnosti a nenašel jsem žádnou teoretickou literaturu. Proto sbírám střípky a čím víc se tím zabývám, tím víc střípků přichází.“

Pokud během společné večeře přijmete telefonický hovor, i to je velký prohřešek.
Milan Svoboda

„Například manželé Tomášovi, takoví čeští mystici, na konci v jednom filmu stojí ve své chatě, zamávají a řeknou: přijďte zas, přátelé. Možná v těch několika slovech je ta podstata pohostinnosti.“

Čtěte také

Bylo by načase, abychom se v naší rozežranosti omezili, míní antropoložka jídla Ferrarová

„Jiný příklad je z knížky Miroslava Macháčka Zápisky z blázince, kde strávil docela dlouhou dobu. Je tam moment, kdy popisuje, jak se spolublázny oslavili MDŽ: šli si koupit čokolády, pouštěli si písničky Karla Kryla, což je zajímavé, že to v tom blázinci tehdy šlo, a nakonec to byla krásná oslava za zamřížovanými okny.“

„Pohostinnost je někdy daleko hlouběji v nás. Je to možná touha pomoct jeden druhému vyjádřit náklonnost. A teď nemyslím lásku, možná lásku křesťanskou, možná samaritánství a rozhodně se projevuje v různých kulturách různě. Je to velmi specifický pojem a ne vždy může být nezištná.“

Jídlo je druh komunikace a vyjadřujeme jím svou identitu.
Milan Svoboda

Pohostinnost je tak podle Svobody spíš druh mezilidské komunikace.

„Jídlo je druh komunikace a vyjadřujeme jím také svou identitu. Když mám rád vepřové, jsem Čech – i když kuriózně vepřo-knedlo-zelo není české jídlo, ale pochází z německo-rakouského okruhu, který jsme jen zdědili.“

Čtěte také

Národy si recepty vykrádají, kdo má lepší jídlo, má větší moc, přibližuje antropoložka jídla

„Když mám rád Itálii, dám si makaróny. Když chci vyjádřit lásku k Francii, risknu si i v Praze dát ústřice, a to proto, že ty by se měly jíst pouze u moře. A to samé platí o stolování. Myslím, že tím, že předložíme hostu jídlo, vyjadřujeme svůj respekt a úctu, což je strašně důležité. Je to to samé, jako když si vezmu do studia sako a chci tím vyjádřit svou úctu,“ uzavírá Milan Svoboda.

Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, jak se připravují křepelky s foie gras, lanýži a omáčkou z Madeiry a fíků. A představíme i nevídanou kolekci císařského nápojového skla, kterou se podařilo uchovat na zámku Konopiště.