Filip Nerad: Čínské výhrůžky Česku a překračování červených linií

3. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda Senátu Miloš Vytrčil ve městě Sin-ču

Že se Peking ohradí proti cestě české senátní delegace na Tchaj-wan, se dalo očekávat. Komunistická Čína považuje nezávislý ostrov za své území a na jakékoli zahraniční snahy o kontakty s ním reaguje podrážděně.

Nepřekvapilo ani to, že za návštěvu Miloše Vystrčila (ODS) a jeho kolegů, hrozí odvetnými kroky. Co překvapilo, je, jak Peking v Evropě se svou agresivní politikou případě narazil. Jakého diplomatického pokoření se mu dostalo.

Čtěte také

Výhrůžky čínského ministra zahraničí Wanga, že předseda českého Senátu překročil červenou linii a za svou iniciativu zaplatí vysokou cenu, se komunistickému šéfdiplomatovi vrátily jako facka při jednání v Berlíně.

Jeho německý protějšek Heiko Maas mu tam do očí řekl, že podobné vyhrožování je nepřijatelné a Evropa to nebude tolerovat. K Maasovi se záhy přidalo francouzské ministerstvo zahraničí, kde Wang osobně jednal jen o pár dní dřív.

Za Vystrčila se veřejně postavila také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Všichni Pekingu vzkázali, že pohrůžky některé ze členských zemí jsou neakceptovatelné. A že čínské vztahy s evropskými státy musí být založeny na vzájemném respektu.

Pomyslnou korunu této čínské diplomatické blamáži, nasadil vlivný ekonomický deník Financial Times. Ve svém editorialu vyzval Západ, aby se inspiroval kroky českého senátního předáka a projevil větší vstřícnost vůči diplomaticky neuznávanému Tchaj-wanu.

Třeba podpořením jeho ambic na připojení k mezinárodním organizacím a nevládním fórům. Pokud to udělá naráz několik desítek západních demokracií, povedou čínské hrozby podle redakční rady Financial Times, pouze k izolaci lidové republiky.

Projev unijní solidarity

Takové výzvy čínští komunisté po svém „protivystrčilovském tažení“, podpořeném denunciační kampaní v jejich tiskových orgánech, určitě číst nechtěli.

Čtěte také

Žádné z těchto prohlášení není samozřejmě možné přeceňovat nebo očekávat, že německá nebo francouzská vláda radikálně změní svou politiku vůči Pekingu.

Třeba v případě Berlína je tato politika obecně velmi vstřícná. Německo chce dál s nejlidnatější zemí světa obchodovat. A jako současná předsednická země Evropské unie velmi usilovalo o uspořádání unijního summitu s Čínou na nejvyšší úrovni.

O to víc vyniká gesto šéfa německé diplomacie. Ukazuje, že z evropského pohledu to nebyl Miloš Vystrčil, kdo překročil onu nepřekročitelnou červenou linii, ale čínský ministr zahraničí, a to svou tvrdou kritikou a vyhrožováním českému politikovi.

Není určitě bez zajímavosti, že čínské slovní útoky mířené adresně na šéfa Senátu, evropští státníci vnímají jako ataky na jeden ze států sedmadvacítky jako celek. Bezpochyby také proto se postavili na českou stranu. Jako projev unijní solidarity, se kterou si paradoxně právě naše země tak často zahrává.

Filip Nerad

Evropské mocnosti jako Německo a Francie zřejmě vycítily, že pokud by se proti těmto výhrůžkám neohradily v tomto případě, mohl by Peking, v rámci své rostoucí asertivity na mezinárodním poli, zkusit příště něco podobného proti nim.

A jestli západní státy o něco ve vztazích s Čínou nestojí, tak o to, aby jim asijský kolos přerostl přes hlavu a diktoval si požadavky nad únosnou mez. Tak, jako to u nás připustilo vedení českého státu.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Filip Nerad
Spustit audio