Extrémní rituály mohou prospívat zdraví

Některé náboženské praktiky se pro pozorovatele zvenčí zdají zbytečně extrémní. Hinduisté si například nechávají během jednoho ze svých svátků každoročně propíchat těla množstvím jehel. Brněnští religionisté se rozhodli zjistit, jaké důsledky to má pro jejich zdraví. Podobné extrémní praktiky jsou totiž součástí mnoha náboženství. Odhalení jejich důsledků může pomoct vysvětlit, proč stále existují. 

8 fotografií

Brněnští výzkumníci z Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) se zaměřili na zdravotní následky indického rituálu, který je součástí festivalu Thaipusam. Oslavuje boha války Murugana, který zvítězil nad démonem zla a porazil ho pomocí kopí a dalších bodných a sečných zbraní. Propichováním těla mu proto věřící děkují za přízeň minulou i budoucí. 

Čtěte také

Proč nás rituály dokážou zbavit stresu? Odpověď hledají brněnští vědci

Čtyřem desítkám věřících výzkumníci rozdali nenápadné přístroje, které měřily jejich fyziologické funkce, a to nejen během rituálu, ale i několik týdnů před ním a po něm. Zároveň s nimi vyplňovali dotazníky.

Tam, kde jsme předpokládali, že by mohlo docházet například k infekci, tak nic podobného se nám naměřit nepodařilo. Překvapilo nás vylepšení sebehodnoceného zdraví a sebehodnocení kvality života.
Radek Kundt, jeden ze spoluautorů výzkumu

Prokazatelný byl také rozdíl sebehodnocení zdraví před událostí a po ní u členů komunity, kteří rituál nepodstoupili. Tato zjištění mohou pomoci vysvětlit, proč se po celém světě po staletí udržují praktiky, které jsou na první pohled nebezpečné. V našem kulturním kontextu je takovým praktikám nejblíže například otužování v rámci náboženského rituálu. V pravoslavném prostředí je takovým rituálem obřad Velkého svěcení vody. 

Je to velmi radostný svátek, je tu hodně otužilců, kteří chtějí v tento den jít do vody, aby takto mohli symbolicky připomenout křest Ježíše Krista a byli zdraví po celý rok.
Brněnský pop Jozef Fejsák

Jaký je smysl  bolestivých rituálů?

I tento zvyk dokresluje, že věřící po celém světě provádějí v rámci své víry dobrovolně více či méně extrémní tělesné praktiky, které obsahují překonávání bolesti a zraňování vlastního těla.

Hořící svíčky|foto: Fotobanka Pixabay

„Možná jde o činnosti, které si tyhle komunity po staletí udržují a vyvíjejí právě proto, že jim pomáhají pracovat s chronickými onemocněními, na které nemají jiný typ praktik, jak se s nimi vyrovnat,“ říká Radek Kundt. „Další možností je, že jim rituály pomáhají vyrovnat se s chronickým stresem nebo duševními chorobami, se kterými komunity nepracují naším západním biomedicinálním způsobem,“ dodává.

Rituály také pomáhají veřejně ukazovat vlastní tělesné kvality. A jako takové by tedy mohly mít pozitivní dopad na reprodukci v daných komunitách. Mohou tedy sloužit jako jistá signalizace genetického potenciálu konkrétních mužů, kteří vydrží více bolesti a jsou schopni se zraňovat, i když při tom zároveň vykonávají všechny další činnosti dané komunitou.