Experimentální magnetický vlak z Číny
Čínští inženýři z Jihozápadní jiaotongské univerzity v městě Čcheng-tu, působící v tamní Laboratoři aplikované supravodivosti, začali vyvíjet prototyp vlaku na magnetickém polštáři (maglev), jehož dráha bude uzavřena ve vakuovém potrubí. Je tak možné, že se v budoucnosti rychlost jeho následovníků vyrovná rychlosti nadzvukových letadel.
Díky magnetickému polštáři se maglev vznáší bez tření nad povrchem trati a elektromagnetický pohon jej také většinou pohání vpřed. Většinu energie proto magnetický vlak ztrácí třením o vzduch při vysokých rychlostech. Bojovat s tím lze pouze snížením tlaku vzduchu v prostředí, ve kterém se maglev pohybuje. Proto nejen čínští vývojáři zamýšlejí umístit magnetické rychlovlaky do potrubí, ze kterého bude většina vzduchu vyčerpána.
Doktor Deng Zigang společně se svým týmem z Laboratoře aplikované supravodivosti vyvinul hodně zmenšený model jak magnetické dráhy uzavřené v potrubí se sníženým tlakem, tak i magnetických vagónů. Potrubí má tvar prstence o průměru 12 metrů a v jeho nitru panuje asi desetkrát menší tlak vzduchu než v okolí. Rychlost vlaku zatím nepřesáhla 50 kilometrů za hodinu, jedná se ale o počáteční vyzkoušení základních principů a technologií. Čínští inženýři doufají, že se jim v budoucnu podaří s magnetickými vlaky dosáhnout rychlosti až 2900 kilometrů za hodinu, což se vyrovná dnešním špičkovým vojenským nadzvukovým stíhačkám. Po modifikaci bude možno tuto technologii použít i pro vojenské účely nebo pro starty kosmických lodí. Potřebné magnetické pole na dráze je generováno pomocí vysokoteplotních supravodivých magnetů.
Čína je dnes spolu s Japonskem a Jižní Koreou členem průkopnického klubu v oblasti provozu a vývoje vlaků na magnetickém polštáři. Na okraji Šanghaje se nachází momentálně nejdelší pravidelně provozovaná magnetická dráha na světě, o délce 30 km. Vlaky zde dosahují maximální rychlosti 430 kilometrů za hodinu. Celkově je podobných tratí na světě zatím málo, protože magnetické dráhy s sebou nesou neobvykle velké počáteční náklady.
Zdroje: Phys.Org, Daily Mail, Inhabitat, Next Big Future
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
